Evaluace - www.esfcr.cz

	Diverzita a flexibilita - vstupní evaluační zpráva Vstupní evaluační zpráva výzvy č. 012 OPZ+ představuje výsledky analýzy šetření získaných od žadatelů o dotaci – zaměstnavatelů a jejich zaměstnancůkyň v době před začátkem realizace projektu. Zpráva obsahuje profily zaměstnavatelů a jejich pracovní podmínky z pohledu zaměstnancůkyň se zaměřením na genderovou diverzitu, pracovní flexibilitu, možnosti sladění osobního a pracovního života, výskyt diskriminace. Poznatky ze zprávy mohou být využít pro nastavení výzvy, její propagaci a informaci o stavu řešení souvisejících témat. Výsledky jsou také určeny jako baseline pro výsledkovou evaluaci, která porovná stav před a stav po intervenci a vyhodnotí pokroky dosažené na jednotlivých pracovištích v kontextu intervence.
	Obědy do škol v OPZ+ Ve zprávě jsou představeny zkušenosti a zpětná vazba škol, které podporují bezplatné stravování dětí v sociální nouzi prostřednictvím zapojení do výzvy č. 026 OPZ+. Zjišťovány byly způsoby vyhledávání potřebných dětí na školách, praxe a zhodnocení poskytované pomoci z pohledu škol. Důležitou otázkou bylo, zda jsou současné podmínky financování dostatečné, a zda školy spolupracují s neziskovými organizacemi, které poskytují finanční prostředky pro bezplatné stravování dětí na školách. Dále bylo realizováno dotazníkové šetření u škol, které se do výzvy 026 OPZ+ nezapojily, přestože poskytovaly obědy zdarma v rámci předchozího Operačního programu Potravinová a materiální pomoc. U těchto škol bylo zjišťováno, zda poskytují obědy zdarma díky jiným zdrojům a proč se nezapojily do OPZ+.
	Housing First Dva roky po nastěhování (vývoj změn u zabydlených domácností) Studie navazuje na předchozí dvě výzkumné zprávy mapující výsledky výzvy OPZ: Podpora programu Housing First (Bydlení především). Hlavním cílem této studie je sledování trendu změn u zabydlených domácností po dalším roce od nastěhování (tedy jak se vyvíjela jejich životní situace mezi jedním rokem a dvěma lety od nastěhování). Výsledky vycházejí z dat sesbíraných do konce roku 2023.
	Závěrečná zpráva evaluace YEI Mladí lidé jsou z pohledu pracovního trhu jednou z nejhůře postavených skupin, přičemž jedním z hlavních důvodů jejich horší integrace na trh práce jsou jejich omezené pracovní zkušenosti. Nezaměstnanost v mladém věku má velký vliv na celoživotní příjem a v neposlední řadě také na schopnost udržet si stabilní zaměstnání, protože tito jedinci ztrácejí důvěru v celý systém pracovního trhu, a tak i motivaci být na tomto trhu aktivní. Pokud dříve získali pracovní kompetence a dovednosti, rychle je ztrácí a dochází k marnění potenciálu této cílové skupiny. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí YEI (Youth Employment Initiative) vznikla v reakci na nepříznivou situaci mladých osob na trhu práce. Pro implementaci YEI bylo vyčleněno 6,4 miliard eur na komplexní opatření boje proti nezaměstnanosti mladých lidí. V pozadí stála snaha celkově zlepšit situaci mladých osob na trhu práce, a to především prostřednictvím zvýšení finanční podpory v rámci stávajících zdrojů v EU. Iniciativa byla zaměřena na nejhůře postižené regiony NUTS 2.
	Evaluace výzvy na podporu rovnosti žen a mužů Závěrečné vyhodnocení výsledků projektů ve výzvě č. 081 OPZ Evaluovaná výzva cílila na odstranění projevů genderové diskriminace na trhu práce především v oblasti snižování rozdílů v odměňování žen a mužů. Projekty se reálně zaměřily především na pomoc ženám s malými dětmi při návratu do zaměstnání a na opatření pro slaďování práce a rodiny. Účastnice nejčastěji uváděly, že jim projekt pomohl zvýšit si sebevědomí, v získání pracovních kontaktů a nových dovedností / zvýšení kvalifikace. Více než přímý vliv na odměňování jim projektové aktivity umožnily získat měkké dovednosti a dostatečné sebevědomí, které jsou předpokladem pro získání vyšší pozice / vyjednávání o mzdových podmínkách. Více než 70 % účastnic-respondentek se domnívá, že jim účast na projektu může přispět k jejich lepšímu ohodnocení v budoucnosti.
	Mezinárodní Mobilita - Závěrečná zpráva Tato evaluační zpráva uzavírá evaluaci projektů realizovaných v rámci výzvy č. 059 Mezinárodní mobilita a sociální začleňování znevýhodněné mládeže. Evaluace zahrnuje popis sociodemografické struktury podpořených osob vstupujících do projektů výzvy č. 059 a shrnutí výstupů z jednotlivých etap projektů – popis situace a očekávání osob od projektu při vstupu do projektu, zhodnocení zahraniční stáže a zhodnocení přínosů celého projektu při výstupu. Zpráva se také zaměřuje na popis dopadu intervence na osobní a profesní rozvoj účastníků a jejich reintegraci do pracovního či studijního procesu. Zpráva dále zkoumá výzvy a problémy, kterým účastníci čelili během projektu, zdůrazňuje význam mezinárodních zkušeností a poukazuje na potřebu kontinuální podpory účastníků i po návratu do České republiky.
	Evaluace projektu PIPS – Podpora Informačních a poradenských středisek Úřadu práce ČR Největší přínos systémového projektu PIPS představuje zdvojnásobení personálních kapacit sítě IPS ÚP ČR po dobu téměř sedmi let a vytvoření vlastního interního systému odborného vzdělávání. Na druhou stranu významně zaostávalo vyhlašování veřejných zakázek, které tvořily druhý pilíř. Rozporný je přínos vzniku 11 pracovišť IPS, protože na nich působil pouze projektový pracovník a s výjimkou Havířova nemají po ukončení projektu zajištěnu samostatnou existenci. Slabým místem projektu je udržitelnost zejména personálního obsazení, která po skončení projektu nebyla zajištěna. Síť IPS Úřadu práce ČR je tradičním a důvěryhodným aktérem kariérového poradenství, který působí v prevenci nezaměstnanosti. Absence koncepce rozvoje poradenství na GŘ ÚP ČR a MPSV představuje hrozbu pro budoucnost kvalitních a dostupných služeb v kariérovém poradenství zejména pro žáky a mládež.
	Evaluace projektu Outplacement: Pomoc propouštěným zaměstnancům Projekt Outplacement realizovaný Úřadem práce ČR vznikl v polovině roku 2020 jako reakce na očekávání negativního vývoje na trhu práce v době pandemie covid-19 a v souvislosti s transformací Evropy na nízkouhlíkovou ekonomiku. Cílem tohoto preventivního projektu bylo pomoci najít zaměstnání propouštěným zaměstnancům tak, aby přešli „z práce do práce“. Z více než pěti tisíci účastníků projektu naprostá většina nalezla nové zaměstnání nebo získala kvalifikaci. Projekt pomáhal nejvíce na území strukturálně postižených regionů (Ústecký, Karlovarský, Moravskoslezský kraj). Zacílení na tyto kraje přitom vyplynulo z potřeb trhu práce, nikoli z nastavení projektu.
	Závěrečné vyhodnocení dotazníku ZOR OPZ Cílem tohoto dotazníku bylo zmapovat základní výsledky projektů, resp. přínosy účasti podpořených osob v projektech. Zjišťoval dosažené přínosy v zaměstnanosti účastníků, ve změně postojů a motivaci. Dále zkoumal zahrnutí principu rovnosti žen a mužů. Zjišťoval také specifické přínosy projektů dle jejich zaměření a problémy a překážky během přípravy a realizace. Do závěrečného vyhodnocení byly zařazeny odpovědi sesbírané v letech 2017 až 2023 za 8201 projektů.
	Pilotní rozšiřování programu Housing First - souhrnné vyhodnocení Cílem studie bylo shrnout a reflektovat zjištění z výzkumných šetření souvisejících s vyhodnocením výzvy č. 108 OPZ, která se zaměřovala na pilotní rozšiřování programu Housing First v České republice (projekty byly realizovány od července 2019 do září 2022). Výzkumná šetření se zaměřovala na změny u zabydlených osob (kvantitativní i kvalitativní šetření), ale i na realizaci projektů (vyhodnocení věrnosti původnímu modelu Housing First, případové studie realizovaných projektů). V závěru studie jsou uvedeny náměty pro další směřování v oblasti sociálního bydlení.
	Případové studie projektů služeb pro ohrožené děti, rodiny a mladé dospělé v OPZ+ Zpráva představuje 10 případových studií a 10 příběhů změny vybraných projektů služeb pro ohrožené děti, rodiny a mladé dospělé. Všechny tyto projekty byly podpořené ve výzvě č. 017 OPZ+. Případové studie jsou postaveny na analýzách podkladových materiálů a provedení tří individuálních a jednoho skupinového rozhovoru s pracovnicemi a pracovníky každé z organizací, které projekty realizovaly. Finální znění studií i příběhů změny bylo konzultováno s respondenty a dále využito v rámci navazujících evaluačních aktivit interně v rámci MPSV. Syntéza dosavadních poznatků z navazujících evaluačních aktivit je dostupná zde.
	Sociální podnikání Přínosy podpory z OPZ Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnotit podporu sociálního podnikání v rámci OPZ. Zpráva obsahuje vstupy ze tří zdrojů dat – dotazníkového šetření se zástupci sociálních podniků; administrativních dat o účastnících projektů zadaných v informačním systému ESF; a dotazníkového šetření pro podpořené osoby vyplňovaného při zahájení práce v sociálním podniku a poté po vystoupení z projektu. Sběr dat probíhal od roku 2017 do roku 2023. Prezentace ke studii je ke zhlédnutí zde
	Housing First Rok po nastěhování (změny u zabydlených domácností) Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnotit situaci zabydlených domácností v projektech výzvy č. 108 OPZ (Podpora programu Housing First) po roce od nastěhování do bytu. Mezi hlavní sledované oblasti patřily kvalita bydlení, zdravotní stav a využívání zdravotnických služeb, využívání doplatku a příspěvku na bydlení, finanční situace domácnosti a situace dětí. Do vyhodnocení byly zařazeny odpovědi z dotazníků sbíraných od srpna 2019 do listopadu 2022. Prezentace ke studii je ke zhlédnutí zde.
	Podpora implementace doporučení genderového auditu: případové studie Případové studie mapují projekty zaměřené na implementaci doporučení genderových auditů, které byly realizovány u vzorku zaměstnavatelů ze soukromého i veřejného sektoru. V osmi případových studiích se představují způsoby zavádění aktivit a opatření k nastavování rovných příležitostí na pracovištích. Důležitým tématem v případových studiích bylo slaďování osobního, rodinného a pracovního života, a s tím související flexibilní formy zaměstnání.
	Sociální podniky po 12 měsících od začátku podpory a na konci podpory z OPZ Cílem šetření mezi sociálními podniky, které čerpají podporu z OP Zaměstnanost, bylo vyhodnotit realizaci projektu, předpoklady udržitelnosti, ale také zmapovat potřeby sociálních podniků z hlediska poradenství, finančních nástrojů či nastavení podnikatelského prostředí. Do aktuálního vyhodnocení byly zařazeny odpovědi po 12 měsících od začátku podpory a na konci podpory sesbírané od června 2017 do října 2022.
	Analýza dostupnosti zařízení péče o děti v předškolním věku Předkládaná analýza navazuje na dříve zpracované materiály, konkrétně Analýzu dostupnosti zařízení péče o děti v předškolním věku zpracovanou oddělením evaluací MPSV v roce 2019 a kvantitativní výběrové šetření Průzkum mezi rodiči – strategie v oblasti předškolní péče, který byl na základě zadání ŘO OPZ realizován externím dodavatelem v roce 2021. Cílem je nejen aktuální shrnutí využívání a obsazenosti mateřských škol na základě administrativních dat z roku 2020, ale zejména jejich hlubší interpretace, kterou umožňuje právě doplnění o informace od rodičů, které poskytl Průzkum mezi rodiči. Analýza poskytuje bližší pohled např. na strategie rodičů a odložené nástupy do mateřských škol. Materiál je zaměřen převážně na mateřské školy, které zajišťují přibližně 95 % kapacit pro poskytování předškolní péče v ČR, okrajově potom na dětské skupiny. Součástí této zprávy jsou rovněž náměty na další diskusi a navazující výzkum v oblasti předškolní péče.
	Vyhodnocení přínosu spolupráce aktérů místních akčních skupin Předmětem zprávy je vyhodnocení přínosu spolupráce aktérů místních akčních skupin (MAS) pro rozvoj území ve venkovských oblastech v rámci témat programového rámce OPZ (zaměstnanost, sociální začleňování, boj s chudobou, prorodinná opatření a zdraví). Přínos byl zjišťován v rámci tří fokusních skupin se třemi skupinami aktérů CLLD – manažery MAS, starosty či jinými relevantními zástupci obcí, zástupci NNO a zástupci podnikatelského sektoru. Dobrou praxi fungování spolupráce v rámci MAS zachycují tři případové studie, jejichž abstrakty jsou součástí zprávy.
	Housing First: Charakteristika zabydlených domácností Cílem této studie je představit situaci podpořených domácností v rámci výzvy č. 108 OPZ Podpora programu Housing First před jejich nastěhováním do bytů poskytnutých v rámci projektů. Dotazník mapuje různé oblasti života – zkušenost s bytovou nouzí, kvalitu předchozího bydlení, využívání sociální podpory, zdravotní stav, finanční situaci, zaměstnání, komunitní začlenění apod. Výsledky vycházejí z 255 dotazníků vyplněných v období od srpna 2019 do ledna 2022.
	Ověření přínosů projektů Housing First pro zabydlené osoby – kvalitativní šetření Cílem výzkumu bylo zmapovat situaci podpořených osob v projektech výzvy č. 108 OPZ Podpora programu Housing First po přestěhování do sociálního bydlení. Bylo zjišťováno, jak podpořené osoby vnímají přínosy přestěhování pro svůj život či pro život rodiny, v jakých životních oblastech dotazovaní pozorují změny (kvalita bydlení, stabilita, rodinné vztahy, zdraví, finanční situace aj.) a jaký okamžitý dopad měla účast v programu na děti. Studie vznikla na základě 30 individuálních rozhovorů.
	Případová studie: Housing First v Moravskoslezském kraji Předmětem případové studie je projekt Housing First v Moravskoslezském kraji, který realizovaly organizace Romodrom a Nová možnost díky podpoře z výzvy č. 108 Podpora programu Housing First (Bydlení především). Zaměřuje se na témata složení realizačního týmu, zajištění bytů pro projekt, párování bytů s podpořenými osobami či rodinami a také na předcházení sousedským sporům a dluhům na nájmu. Studie vznikla na základě rozhovoru s realizačním týmem projektu.
	Případová studie: Testování konceptu Housing First v Jihlavě Předmětem případové studie je projekt Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě, který realizovalo statutární město Jihlava ve spolupráci s Oblastní charitou Jihlava. Projekt byl podpořen ve výzvě č. 108 Podpora programu Housing First (Bydlení především). Studie se zaměřuje na témata sestavení realizačního týmu, zajištění bytů pro projekt, výběru domácností k zabydlení do projektu, řešení sousedských vztahů aj. Studie byla zpracována na základě rozhovorů s realizačním týmem projektu a dalšími aktéry, kteří se podíleli na jeho realizaci.
	Vyhodnocení fungování dětských skupin Dotazníkové šetření vzniklo jako doplnění již stávající evaluace dětských skupin, která byla realizována v roce 2017. Cílem předloženého šetření bylo získat informace o tom, zda využívání dětských skupin přispělo k zapojení rodičů, zejména matek, do pracovního života a umožnilo lépe sladit rodinné a pracovní povinnosti, případně mělo jiný pozitivní vliv na další stránky jejich života. Šetření se zaměřuje na pohled rodičů, kteří dětské skupiny využívají, a vychází z jejich zkušenosti jednak z období, kdy dětskou skupinu nevyužívali, ale také z období, kdy ji již využívali.
	Práce z domova 2021 Dotazníkové šetření „Práce z domova 2021“ navazuje na analogické šetření z předchozího roku a bylo zpracováno interně Oddělením evaluací MPSV ve spolupráci se zástupci projektu DigiKatalog. Sběr dat proběhl v červnu 2021. Cílem bylo získat aktualizované informace o základních aspektech fenoménu práce z domova, identifikovat jeho výhody i limity a zmapovat v tomto ohledu postoje a zkušenosti řadových zaměstnanců i vedoucích pracovníků ve veřejném a neziskovém sektoru.
	Analýza projektů NOPP-SÚPM a NOPP-VPP na základě dat z IS ESF 2014+ Předmětem zprávy je vyhodnocení dat z informačního systému ESF 2014+ o podpořených osobách v projektech Nové pracovní příležitosti – společensky účelná pracovní místa vyhrazená a Nové pracovní příležitosti – veřejně prospěšné práce. Tato analýza navazuje na evaluaci, kterou zadal Úřad práce ČR, realizátor obou projektů, externímu dodavateli. Ve zprávě se zaměřujeme na popis sociodemografických charakteristik podpořených osob, analýzu rozsahu podpory a analýzu postavení osob na trhu práce v období 18 měsíců po nástupu osob do projektové aktivity. V analýze jsme pracovali s daty o 11 068 osobách z projektu NoPP-SÚPM a 11 387 z projektu NoPP-VPP.
	Vyhodnocení podpory nezaměstnaných osob 50+ podpořených v soutěžních a regionálních individuálních projektech (analýza dat o podpořených osobách z IS ESF) Analýza se zaměřuje na vyhodnocení podpory nezaměstnaných osob 50+, podpořených v rámci soutěžních a regionálních individuálních projektů. Hlavním cílem analýzy bylo zmapovat sociodemografické charakteristiky podpořených osob, ověřit průměrný rozsah podpory, identifikovat specifikace rozdělení podpory dle jednotlivých charakteristik podpořených osob a analyzovat postavení osob na trhu práce. Tato analýza byla zpracována na základě dat o podpořených osobách z informačního systému ESF, kdy bylo do analýzy celkově zahrnuto 3 336 osob starších 50 let, z toho 1 075 osob podpořených v rámci soutěžních projektů a 2 261 osob podpořených v rámci regionálních individuálních projektů.
	Vyhodnocení šetření sociálních podniků po 6 měsících od začátku podpory z OPZ (průběžná zpráva) Cílem šetření mezi sociálními podniky, které čerpají podporu z OP Zaměstnanost, bylo vyhodnotit průběh prvních 6 měsíců realizace podpořených projektů a také zmapovat potřeby sociálních podniků z hlediska poradenství, finančních nástrojů či nastavení podnikatelského prostředí. Do aktuálního průběžného vyhodnocení byly zařazeny odpovědi sesbírané do 31. 5. 2021. Jedná se o odpovědi za 147 projektů.
	2. průběžné vyhodnocení dotazníku ZoR (pro soutěžní projekty do závěrečné zprávy o realizaci projektu) Dotazník mapuje výsledky projektů podpořených v otevřených výzvách OPZ. Vedle toho zjišťuje problémy a překážky během přípravy a realizace projektů a také dobrou praxi. Do aktuálního průběžného vyhodnocení byly zařazeny odpovědi za ukončené projekty sesbírané do 31. 12. 2021. Jedná se o odpovědi za 3869 projektů.
	Práce z domova Dotazníkové šetření „Práce z domova“ bylo zpracováno interně Oddělením evaluací MPSV ve spolupráci se zástupci projektu DigiKatalog. Cílem bylo získat informace o základních aspektech fenoménu práce z domova, identifikovat jeho výhody i limity a zmapovat v tomto ohledu postoje a zkušenosti řadových zaměstnanců i vedoucích pracovníků. Šetření bylo realizováno v době po vypuknutí pandemie koronaviru, jeho předmětem nicméně byla situace zaměstnanců za „standardních“ podmínek, a potažmo změny, které vzhledem k výjimečné situaci nastaly.
	Náklady na provoz dětských skupin (zpráva z dotazníkového šetření) Hlavním cílem analýzy bylo zmapovat reálné náklady na provoz dětských skupin, a vytvořit tak relevantní podklad pro rozhodování o výši příspěvku na provoz (neinvestiční výdaje) takového zařízení. Údaje týkající se souvisejících nákladů (nájemné, služby, mzdové náklady na pečující i nepečující personál, provozní náklady a vybavení) byly poskytnuty provozovateli dětských skupin.
	Vyhodnocení fungování a přínosu tematických pracovních skupin ITI/IPRÚ navázaných na výzvy OPZ Předmětem šetření bylo zmapování způsobu fungování tematických pracovních skupin v rámci podpory rozvoje metropolitních oblastí a aglomerací, které ve svých integrovaných nástrojích ITI/IPRÚ měly využívat programového rámce OPZ, dále zachycení místních odlišností a vyhodnocení přínosu jejich činnosti. Dalším cílem bylo zmapování důvodů, které vedly řídicí výbory ITI/IPRÚ k nezařazení programového rámce OPZ. Respondenty rozhovorů byli členové řídicích výborů ITI/IPRÚ, tematičtí koordinátoři pracovních skupin a členové z řad odborníků a předkladatelů projektových záměrů. Vedle řady dalších aspektů byl v hodnocení činnosti pracovních skupin respondenty především vyzdvihován proaktivní přístup koordinátorů, odborné složení a místní zaměření pracovních skupin s důrazem na každodenní praxi.
	Zpracování případových studií projektů financovaných z Operačního programu Zaměstnanost ve výzvách místních akčních skupin Výsledkem zakázky je 10 případových studií, které zachycují dobrou praxi projektů místních akčních skupin se zaměřením na podporu zaměstnanosti a sociálního začleňování. Studie představují projekty, které uměly dobře využít specifických možností podpory formou komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Jednotlivé studie včetně grafických abstraktů jsou ke stažení
	Vyhodnocení dotazníku pro pobytové sociální služby k procesu transformace a deinstitucionalizace Cílem dotazníkového šetření k tématu transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb bylo základní zmapování stavu tohoto procesu v České republice. Snahou bylo zjistit, jaký je podíl transformovaných či deinstitucionalizovaných zařízení pobytových sociálních služeb a jaké jsou postoje, vnímané bariéry procesu a také případné potřeby podpory poskytovatelů sociálních služeb k transformaci a deinstitucionalizaci.
	Evaluace výzvy Mezinárodní mobilita pro znevýhodněnou mládež Závěrečná evaluační zpráva výzvy 32 Mezinárodní mobilita pro znevýhodněnou mládež uzavírá třídílné evaluační šetření a pracuje s již kompletními daty. Zpráva se soustředí na závěrečné vyhodnocení a ověření předem formulované teorie změny včetně hodnocení reprezentativnosti evaluačních šetření za účelem zjištění míry zobecnitelnosti výsledků pro celou populaci podpořených osob. Evaluace byla zpracována interně Oddělením evaluací (802).
	Vyhodnocení šetření mezi příjemci OPZ k nastavení spolufinancování v období 2021–2027 Názory a postoje příjemců podpory z OPZ k tématům spolufinancování a zálohového financování se dle realizovaného dotazníkového šetření liší především na základě typu organizací respondentů. Už z hlediska významnosti podílu financí z projektů OPZ na celkovém financování organizací respondentů je zřejmé, že pro nestátní neziskový sektor je OPZ obecně velmi důležitý zdroj financování, zatímco pro obce či obchodní společnosti jde spíše o zdroj doplňkový. Z výsledků lze usuzovat, že komerční subjekty a organizace veřejné správy by pravděpodobně absenci ex-ante financování překonaly spíše než většina NNO, vyšší spolufinancování by pocítili všichni. Dopady na strukturu žadatelů by byly velmi pravděpodobně v obou případech značné a především pro mnoho NNO by prostředky z OPZ po změnách nebyly dosažitelné, pro jiné subjekty by zase bylo méně výhodné nebo nevýhodné se o ně ucházet a čerpat. Celkově by dopad na absorpční kapacitu v oblastech podporovaných programem byl značný.
	Strategická evaluace OPZ II. Cílem Evaluace bylo vyhodnocení dosaženého pokroku v implementaci OPZ cca v polovině období k 31. 12. 2018, včetně identifikace dosažených výsledků a hlavních faktorů dosaženého pokroku na úrovni jednotlivých Specifických cílů OPZ. Hlavní závěry: Dosažený pokrok souhrnně odpovídá fázi realizace OPZ, nejvíce pokročilá je IP 1.1. a 1.5 na podporu zaměstnanosti. Nejnižšího pokroku dosahují velké projekty systémového typu v IP 1.4., 2.2. a 4.1., realizované převážně veřejnou správou. Socioekonomická situace zejm. na trhu práce se v poslední době výrazně zlepšila, zejm. v oblasti nezaměstnanosti mladých, ale přinesla i nové výzvy: nedostatek pracovníků, zaměstnávání nejvíce znevýhodněných, rychlá robotizace a automatizace v některých odvětvích. Na tuto situaci ŘO OPZ adekvátně zareagoval v tzv. Revizi OPZ v roce 2018, která změnila alokace na jednotlivé oblasti a vydefinovala aktuální priority podpory ve výzvách.
	Vyhodnocení šetření mezi žadateli o podporu projektů v rámci ITI_IPRÚ Cílem šetření mezi žadateli o podporu projektů v rámci ITI a IPRÚ bylo získat informace k tomu, jaké mají dosavadní žadatelé zkušenosti s integrovanými nástroji a jak nahlížejí na výzvy ITI/IPRÚ ve srovnání s jinými formami podpory a financování projektů. Vzhledem k nízkému počtu žadatelů v době realizace šetření (začátek roku 2019) a tedy i nízkému počtu respondentů slouží výsledky především k zachycení možných tendencí v postojích těchto klientů OPZ k využívání integrovaných nástrojů.
	1. průběžné vyhodnocení dotazníku ZoR (pro soutěžní projekty do závěrečné zprávy o realizaci projektu) Dotazník mapuje výsledky projektů podpořených v otevřených výzvách OPZ. Vedle toho zjišťuje problémy a překážky během přípravy a realizace projektů a také dobrou praxi. Do aktuálního průběžného vyhodnocení byly zařazeny odpovědi za ukončené projekty sesbírané do 17. 1. 2019. Jedná se o odpovědi za 1084 projektů.
	Procesní evaluace implementace KPSVL v rámci OPZ Předmětem tohoto evaluačního šetření bylo vyhodnotit implementaci Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám v rámci tří výzev Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). Jednalo se o procesní evaluaci , která měla zhodnotit zejména způsob čerpání přidělených finančních alokací v rámci obcí / skupin obcí zařazených do KPSVL a faktory, které ovlivňují míru čerpání a kvalitu projektových žádostí podaných v těchto výzvách. Zpracovatelem evaluace byla společnost Evaluation Advisory CE s.r.o.
	Evaluace iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých v ČR - průběžná zpráva Průběžná evaluace vznikla na základě požadavku Evropské Komise a primárně se zaměřuje na vyhodnocení evaluačních otázek, které vychází ze společné metodiky k evaluaci projektů YEI. Evaluace uvádí sociodemografické charakteristiky podpořených osob, popisuje jejich situaci při výstupu z projektu i z dlouhodobějšího hlediska, zjišťuje nabídky zaměstnání, vzdělání a stáží, které podpořené osoby obdržely a zkoumá další výsledky intervence či proces nastavení projektů. Evaluace byla připravena interně Oddělením evaluací (802).
	Evaluační vyhodnocení výzev 126 a 127 OPZ (pilotní ověření mikrojeslí) Předmětem této evaluace je vyhodnocení vybraných aspektů projektů ve výzvách na pilotní ověření nové služby péče o nejmenší děti v mikrojeslích. Evaluace byla připravena interně Oddělením evaluací (802) v úzké spolupráci s Oddělením koncepce rodinné politiky MPSV. Cílem realizovaného šetření bylo zejména zhodnotit úspěšnost realizovaných projektů z hlediska výsledků a dopadů na zapojení žen s malými dětmi na trhu práce, zhodnotit zájem o službu ze strany cílové skupiny a zároveň schopnost zřizovatelů naplnit kapacitu zařízení a zhodnotit nastavení služby v pilotních projektech.
	Hodnocení dopadů podpory sociálního podnikání – kvalitativní šetření přínosů pro cílovou skupinu Cílem kvalitativního šetření bylo vyhodnotit přínosy zaměstnání osob se znevýhodněním na trhu práce v rámci sociálních podniků, které čerpají podporu z Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). Kvalitativní rozhovory byly provedeny přímo se zástupci osob zaměstnaných v sociálních podnicích, vedle toho pak také s manažery sociálních podniků.
	Vyhodnocení šetření sociálních podniků podpořených v OP LZZ po ukončení podpory (dodatek 2018) Cílem šetření, které navazuje na rozsáhlejší dotazníkový průzkum z roku 2016 a došetření z roku 2017, bylo zmapovat situaci sociálních podniků, které čerpaly podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) v letech 2009 až 2015, po skončení podpory. Hlavním cílem bylo zjistit, kolik sociálních podniků je stále v provozu i další rok od ukončení podpory.
	Evaluace podpory kapacit sociálních partnerů Cílem evaluace bylo získání informací vypovídajících o fungování a výsledcích/dopadech intervence do podpory kapacity sociálních partnerů u výzvy č. 03_15_002 OPZ a výzev č. 95 a B9 (OP LZZ). Účelem evaluace bylo získání námětů pro zlepšení nastavení podpory kapacit sociálních partnerů v dalších (navazujících) výzvách. Oblastí zkoumání bylo 22 projektů, přičemž u 6 projektů byly zpracovány případové studie. Zpracovatelem evaluace byla společnost HaskoningDHV.
	Evaluační zpráva výzev 35 a 36 Operačního programu Zaměstnanost (evaluace dětských skupin) Cílem evaluace bylo přinést vyhodnocení vybraných aspektů projektů ve výzvách na podporu vybudování a provozu zařízení péče o děti předškolního věku pro podniky i veřejnost mimo hl. m. Prahu (výzva č. 35) a v Praze (výzva č. 36). Podkladovým materiálem pro tuto průběžnou zprávu byla zejména dotazníková šetření realizována mezi příjemci podpory OPZ a cílovou skupinou rodičů. Evaluace byla připravována interně Oddělením evaluací (655). Cílem zejména bylo zhodnotit a analyzovat úspěšnost výzev z hlediska výsledků a dopadů, které realizace projektů přinesla vyhodnotit výzvy z hlediska efektivity/úspornosti, zhodnotit zájem cílové skupiny o službu zařízení péče o předškolní děti a formulovat doporučení pro budoucí výzvy s obdobným zaměřením, příp. další projekty zabývající se otázkou dětských skupin.
	Vyhodnocení šetření sociálních podniků (průběžná zpráva): výzva OPZ č. 15 po 12 měsících Cílem šetření mezi sociálními podniky, které čerpají podporu z OP Zaměstnanost, bylo vyhodnotit průběh prvních 12 měsíců realizace podpořených projektů a také zmapovat potřeby sociálních podniků z hlediska poradenství, finančních nástrojů či nastavení podnikatelského prostředí. Toto vyhodnocení se týká pouze sociálních podniků (projektů) podpořených v rámci výzvy OPZ č. 015 - Podpora sociálního podnikání.
	Design služeb pro žadatele v rámci výzev OPZ na podporu sociálních inovací - manažerské shrnutí V rámci této unikátní zakázky se dodavatel zaměřil na evaluaci procesů podpůrných služeb pro žadatele ve výzvách na sociální inovace (č. 018, 024 a 124). S využitím metody Human Centered Design (design zaměřený na člověka) kvalitativně analyzoval dílčí kroky a postupy v procesu poskytování služeb, a to ve všech fázích podpory od prvotního kontaktu s žadatelem po uzavření Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Klíčový byl vhled a názory samotných žadatelů, které odhalily jejich skutečné potřeby a motivace pro realizaci inovačních projektů (vývoj a zavedení inovací). Zakázka vyústila ve zpracování designu řešení úzkých míst podpory ve formě konkrétních doporučení a pomůcek pro práci s žadateli.
	Vyhodnocení šetření Místních akčních skupin: nastavení programového rámce OPZ Cílem šetření bylo zmapovat startovní fázi čerpání prostředků z programového rámce Operačního programu Zaměstnanost v rámci Strategií komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD). Zkoumán byl průběh přípravné fáze – zejména příprava výzev Místních akčních skupin (MAS), formování spolupráce jednotlivých aktérů CLLD a nastavení způsobu hodnocení projektů.
	Vyhodnocení šetření sociálních podniků podpořených v OP LZZ po ukončení podpory (dodatek 2017) Cílem šetření, které navazuje na rozsáhlejší dotazníkový průzkum z roku 2016, bylo zmapovat situaci sociálních podniků, které čerpaly podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) v letech 2009 až 2015, po skončení podpory. Hlavním cílem bylo zjistit, kolik sociálních podniků je stále v provozu i po uplynutí 12 měsíců od předchozího šetření.
	Strategická evaluace OPZ I – relevance Cílem evaluace bylo v souvislosti s aktuálním socio-ekonomickým vývojem ověření platnosti nastavení strategie OPZ. Evaluace tedy ověřuje aktuálnost v OPZ identifikovaných problémů a potřeb a návazně správnost nastavení intervencí OPZ (jejich cílů, podporovaných aktivit, cílových skupin a příjemců), včetně nastavení územní dimenze, integrovaných nástrojů a komplementarit. V návaznosti na změny v prostředí a pokrok implementace OPZ byla v rámci evaluace formulována doporučení zejména k zacílení nových výzev a projektů.
	Evaluace komunikačních aktivit OPZ 2014 – 2020 Cílem evaluace bylo vyhodnotit realizaci publicity OPZ zejména ve stěžejních oblastech online komunikace a přímé komunikace. Hodnocena byla mj. uživatelská přívětivost portálu esfcr.cz; účinnost internetové kampaně, jejímž cílem bylo informovat o možnostech OPZ potencionální žadatele; efektivita komunikace zadavatele na Facebooku a příspěvek tiskových zpráv k publicitě programu.
	Vyhodnocení šetření sociálních podniků podpořených v OP LZZ po ukončení podpory Cílem šetření mezi sociálními podniky, které čerpaly podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), bylo zmapovat jejich situaci po skončení podpory. Klíčové bylo zjišťování udržitelnosti – tedy jaký podíl podniků, které čerpaly dotaci, je aktuálně stále v provozu. Šetření také zkoumalo složení cílových skupin zaměstnanců se znevýhodněním na trhu práce, hospodářské výsledky a zdroje financování sociálních podniků, ale i jejich potřeby z hlediska poradenství, finančních nástrojů či nastavení podnikatelského prostředí. prezentace k šetření
	Šetření sociálně inovačních kapacit v ČR "Sociální inovace 2014-15" Cílem šetření bylo výchozí zmapování sociálně inovačního prostředí v ČR v souvislosti se zahájením podpory sociálních inovací z OPZ. V rámci šetření byly zkoumány kapacity pro vytváření a zavádění nových přístupů k řešení sociálních problémů, a to jak na straně inovátorů, tak na straně subjektů, které inovace podporují a financují. Vedle stávajících inovačních řešení byly identifikovány hlavní překážky realizace sociálních inovací, žádoucí zaměření inovačních aktivit a vhodné nástroje jejich podpory.