OPZ PLUS pro CLLD - příprava
KLUB
Vyhledávání v klubu
Otázka: Dobrovolnictví, střet zájmu, smlouvy
Dobrý den,
chtěla bych požádat o zodpovězení následujících dotazů:
1. Mezi cílovými skupinami projektu jsou dobrovolníci, je nám jasné, že sem nepatří to nejrozšířenější dobrovolnictví, že dělám něco zadarmo ve vlastním čase, ale že to musí mít nějakou formu, nejlépe dobrovolnickou smlouvu. V běžné praxi ale ne všichni dobrovolníci chtějí nějakou smlouvu podepisovat, nicméně zapíšou se do prezenční listiny dobrovolníků, na základě níž jsou dobrovolníci při akci pojištěni. Je možné i takové dobrovolníky brát jako cílovou skupinu "dobrovolníci"? A je takové pojištění z paušálu způsobilé?
2. Musí být dobrovolníci (jako cílová skupina), kteří uzavřeli dobrovolnickou smlouvu, ve smlouvě název a číslo projektu? Z projektu nebudou finančně odměňováni, pouze třeba nějaké hmotné ceny, zajištěno občerstvení při akci.
3. Střet zájmů - Může si partner s finančním příspěvkem za úplatu pořídit, dejme tomu třeba občerstvení/nájem, u subjektu, který má ale totožného statutára? Je možné, aby si partner s finančním příspěvkem za úplatu pořídil občerstvení/nájem u subjektu, který je statutárem MASky?
4. Dle semináře si nemůže statutár podepsat sám sobě smlouvu jako zaměstnavatel. Máme partnera s finančním příspěvkem, jedná se o malou organizaci, kde je pouze jeden statutár (nemá zástupce), který pracuje s cílovou skupinou. Smlouvu s ním tedy nemá kdo jiný podepsat. Je možné uznat smlouvu statutára za práci s cílovou skupinou alespoň v paušálu?
Předem moc děkuji za odpovědi,
Kristýna Holečková
Komentáře k otázce
2 Odpovědi
Dobrý den,
dle kap. 6.2.1 Specifické části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ+ pro projekty s přímými a nepřímými náklady a pro projekty financované s využitím paušálních sazeb platí, že za zaměstnance se nepovažuje osoba s pracovní smlouvou/dohodou o pracovní činnosti/dohodou o provedení práce, která je podepsána stejnou osobou na jedné straně jakožto zaměstnavatelem a na druhé straně jakožto zaměstnancem. Příjemce je povinen dodržovat pravidla OPZ+. Pokud je osoba v plánované pozici odborného pracovníka zároveň jedinou osobou, která může uzavírat pracovní smlouvy za organizaci, pak pracovní smlouvu nelze uzavřít.
S pozdravem G. Melková
Komentáře k odpovědi
Dobrý den, vážená paní Melková, mnohokrát děkuji za vysvětlení.
Prosím mohu se zeptat, jak to lze v praxi malých neziskových organizací ošetřit tak, aby byly zachovány stanovené podmínky a statutární zástupce mohl vykonávat odbornou činnost v projektu?
Napadly nás zatím tyto možnosti:
1. pokud by byli ustanoveni dva statutární zástupci (např. předseda a místopředseda) se samostaným podpisovým právem a smlouvu podepisoval jeden druhému, bylo by to v pořádku?
2. Pokud by statutární zástupce stanovil personálního ředitele s podpisovým právem, jednalo by se asi o stejný princip, jako v případě udělení plné moci, je to tak?
3 Máte nějaké jiné doporučení/příklad z praxe?
4. Je cílem opatření zcela vyloučit možnost zapojení statutárů do realizace projektů?
Předem mnohokrát děkuji za upřesnění a krásný den přeji
Klára Tidrichová
MAS Slezká brána, z. s.
Dobrý den,
1. Je třeba dodržet platnou legislativu, povinnost mít uzavřenou smlouvu vyplývá z podmínek výzvy, smlouvy nám nedokládáte, pojištění a školení dobrovolníků pro účely realizace projektu je možné hradit z paušálu.
2. Smlouvy nám nedokládáte, ozn. projektu uvedeno být nemusí, ale může.
3. Jedná se o střet zájmů.
4. Obecně, až na určité výjimky, není statutár právnické osoby oprávněn sám se sebou podepsat pracovní smlouvu, a to z důvodu střetu zájmů smluvních stran plynoucích ze zákoníku práce. Rovněž zplnomocnění jiné osoby, která za statutára na straně zaměstnavatele uzavře pracovní smlouvu se statutárem v roli zaměstnance je prostým obcházeném zákona, které vede k neplatnosti úkonu (uzavření pracovní smlouvy). Dodržování legislativy je ve Vašem zájmu z důvodu možných kontrol.
S pozdravem Melková
Komentáře k odpovědi
Dobrý den, vážená paní Melková, ráda bych se vrátila k bodu 4 výše.
V OPZ byl podpis pracovních smluv statutárním orgánem jako právnické osoby na straně jedné a toutéž osobou jako zaměnstnancem na straně druhé, běžně uznávanou praxí. Při jedné z kontrol chtěl řídící orgán pouze doložit, zda je tato možnost zakotvena ve vnitřních předpisech organizace nebo v jiném dokumentu (např. zápisu z členské schůze). Tyto podpisy byly akceptovány i kontrolory z MFČR(!). Dle různých právních rozborů, které lze dohledat na intenetu, vyplývá, že statutární zástupce nemůže uzavřít smlouvu sám se sebou na výkon funkce statutára, toto však neplatí o pracovních smlouvách na jiné činnosti.
Pokud jde o zmíněný střet zájmů, lze najít např. toto: "...Smlouva, kterou uzavře jednatel jako zástupce společnosti sám se sebou jako zaměstnancem neplatná nebude, pokud nebude například v rozporu s dobrými mravy nebo s principem poctivosti právního jednání (tzn. pokud taková smlouva nebude neobvykle výhodná pouze pro zaměstnance na úkor zaměstnavatele). Kromě toho jednatel musí jednat v zájmu společnosti a jednat jako řádný hospodář se všemi důsledky porušení povinnosti péče řádného hospodáře, kterými jsou zejména povinnost vydat prospěch, resp. nahradit ho v penězích."
Zdroj: https://pracovniporadna.cz/muze-byt-jednatel-zaroven-zamestnancem/
Pokud ŘO trvá na tvrzení, že by podpisem "sám sobě" došlo ke střetu zájmů, prosíme potom o vyjádření, jak konkrétně postupovat v případech, kdy je statutární zástupce organizace zároveň jediným možným odborným pracovníkem v projektu. Kdo mu tedy může smlouvu podepsat???
Předem děkujeme za vysvětení.
Krásný den
Klára Tidrichová
MAS Slezská brána
Diskuze
Dokumenty
Důležité otázky/odpovědi
Žádné otázky |
Dobrý den,
k jednotlivým bodům lze uvést následující:
1) Ano, je to možný postup.
2) Varianta plné moci je akceptovatelná v případě, že osoba zastupující stranu zaměstnavatele bude oprávněna zadávat a kontrolovat práci tohoto statutárního zástupce, tj. bude pro daný pracovněprávní vztah v pozici nadřízeného.
3) Příklady z praxe jsou uvedeny v předchozích odpovědích.
4) Cílem tohoto opatření je, aby byly dodržen základní princip zákoníku práce, tj. nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance, což v případě, kdy na obou stranách vystupuje stejná osoba, dodrženo není. Doplňujeme, že obdobné pravidlo aplikuje Úřad práce při poskytování různých příspěvků zaměstnavatelům.
S pozdravem G. Melková