Prevence je základ

Projekt vznikl už v roce 2017 jako jedna z iniciativ Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Úkol, který si vzal za svůj, byl více než ambiciózní – vytvořit datovou základnu, systém vyhodnocování, a v neposlední řadě také dílčí projekty, které se budou věnovat screeningu, tedy podchycování vážných onemocnění už v jejich zárodku.

Takto vzniklo Národní screeningové centrum, které postupně rozjelo 11 takových projektů specializujících se na různé typy chorob a onemocnění. Přizvaní experti se věnují například kritickým vrozeným srdečním vadám u novorozenců, rizikům předčasného porodu či chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci.

Po shromáždění všech závěrů bude ověřováno, zdali má určitý konkrétní přístup k záchytu raných stádií nemocí smysl zavést celoplošně v ČR. Pokud se ukáže, že ano, vznikne odborná metodika pro české lékaře, u které bude projektový tým spolu s ministerstvem zdravotnictví usilovat o zavedení do praxe. To vše může výrazně pomoci českému zdravotnictví, ale především zlepšit zdraví populace.

Důkaz své operativnosti projektový tým podal v dubnu letošního roku, kdy Česko ochromila tzv. první vlna epidemie nemoci COVID-19. Tehdy mohl vyslyšet požadavek ministerstva zdravotnictví a díky své materiální i personální vybavenosti okamžitě provést studii kolektivní imunity. „V druhé polovině dubna už jsme za pomoci vojáků na jedenácti místech republiky stavěli stany, kde se studie realizovala. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví jsme zajistili veškeré vybavení včetně mnoha testů. Vzorky jsme nakonec odebrali více než 26 tisícům dobrovolníků. To vše přibližně během jediného týdne,“ vzpomíná manažer projektu Karel Hejduk.

Na úspěchu bleskové akce se podle jeho slov podílelo více než 300 lidí. „Kromě mediků, studentů zdravotnických oborů a ostatních zdravotníků pomáhalo velké množství dobrovolníků, kteří spolupracovali třeba na organizaci a usměrňování testovaných. Byla tam i městská policie. A bez spolupráce s univerzitami, nemocnicemi, ale třeba i s městskými úřady, Akademií věd nebo Českým statistickým úřadem by také projekt nešlo realizovat,“ vypočítává Hejduk. Výsledky potvrdily přítomnost protilátek u poměrně malého množství účastníků, a tedy přetrvávající riziko šíření nákazy v budoucnu, což byla v té době důležitá informace pro další protiepidemická opatření.

„Studie kolektivní imunity vůči nemoci COVID-19 získala asi nejen v naší organizaci v tomto nelehkém období veškerou prioritu. Některé z dalších projektů se nyní bohužel opozdily, nebo téměř zastavily, a vrátíme se k nim později. Na druhou stranu jsme snad dostatečně ukázali, že v případě potřeby jsme se schopni stát bleskovou metodologickou oporou i v takových nečekaných obdobích, jaká letos všichni zažíváme,“ uzavírá Karel Hejduk.