Třiadvacetiletá Julie Mihailová je studentkou třetího ročníku bakalářského studia na Fakultě financí a účetnictví pražské Vysoké školy ekonomické. Na studia do Česka přijela z Kišiněva, hlavního města Moldavska.

„Jako malá jsem snila o tom, že se stanu herečkou. Zajímavé ale je, že mě zároveň přitahovala i čísla a také finance. Po základce jsem vsadila na lyceum a doufala, že střední škola moje dilema sama rozsoudí. Stalo se tak v podobě nabídky vysokoškolského stipendia od českého ministerstva školství. Zájemců bylo hodně, místa jenom tři. Že se mi podařilo jedno u nich obsadit, považuji za svůj dosud největší životní úspěch,“ přiznává s hrdostí Julie.

Příjezd do země, jejíž jazyk neznala, dilema talentované herečky školního divadla samozřejmě rozhodl. Před Thálií dostal přednost patron účetních sv. Vavřinec. „Pochopila jsem, že bez dokonalé znalosti jazyka je nemožné se herectví věnovat, navíc vyznávám názor, že některé sny mají sny zůstat, protože nás v životě dál inspirují. Také jsem si řekla, že finančnictví je mnohem praktičtější profese, která dnes navíc nabízí mnohem více příležitostí.“

Po ročním intenzivním kurzu češtiny v Poděbradech se Julie přestěhovala do Rudné u Prahy, odkud to měla na fakultu blíž. Začala se postupně sžívat s českým studentským prostředím. „Studentský život je v Česku mnohem zajímavější než v Moldavsku. Všichni mají rovné podmínky a příležitosti k budoucímu uplatnění v praxi. Navíc čeští studenti mají ve srovnání s těmi moldavskými nepoměrně víc možností, kam v budoucnu směřovat. Také mi zaimponovalo, že mnozí studenti si přivydělávají na různých brigádách a už v průběhu studia hledají praxi, kde mohou získané znalosti konfrontovat s praktickou činností,“ všímá si Julie rozdílů mezi životem studentů v Praze a rodném Kišiněvě.

Vyrovnat se svým českým protějškům však není pro cizince jen tak. Daří se to, ale stojí to dost úsilí. Někdy pomůže i náhoda. Julie bezpečně poznala, že dobré pracovní uplatnění nalezne po skončení studia snáz, pokud už v průběhu studia absolvuje odbornou stáž u nějaké firmy. Jenže jak na to, když člověk o hledání příležitostí na pracovním trhu neví zhola nic? Julie se svěřila kamarádce, která jí řekla o kurzu hledání kvalifikovaného zaměstnání v rámci projektu Na cestě do práce, jímž sama prošla. Idea Julii nadchla a nepustila. Nezastavila ji ani skutečnost, že musela dojíždět do Plzně.

„Na Julii si dobře vzpomínám, patřila k nejtalentovanějším absolventům našich kurzů,“ říká Martin Petráš, koordinátor projektu Na cestě do práce. „Na kurzu se nejen dozvěděla něco o praktických dovednostech nezbytných pro úspěšné hledání práce, ale s pomocí našich kariérových poradkyň si mohla na základě svého dlouhodobého plánu načrtnout svoje nejbližší kroky,“ dodává.

„Mohu říct, že na celém kurzu bylo náročné jen to, že jsem se zavázala k bezvýhradné účasti na všech lekcích, na něž jsem musela dojíždět z Prahy, kde už jsem tehdy bydlela. Jinak vše probíhalo ve velice příjemné atmosféře a pod vedením zkušených a přátelských lektorů. Určitě bych kurz doporučila každému, kdo má problém s hledáním práce. Pomohl mi zorientovat se na pracovním trhu a připravit se na požadavky případných zaměstnavatelů,“ vrací se k obsahu kurzu Julie.

Ve svém hodnocení jde dál a uvádí, že když se po čase posadila tváří v tvář personalistovi významné zahraniční auditorské společnosti, cítila se na jeho otázky dobře připravená a vůbec nebyla nervózní. „Po absolvování kurzu jsem obdržela hodnotící zprávu s charakteristikou své osoby. Při pohovoru jsem ji ukázala a bylo vidět, že to na můj protějšek udělalo dojem,“ svěřuje se Julie s tím, jak uplatnila znalosti z kurzu v praxi.

Podařilo se jí to náramně. V současnosti stále působí jako stážistka a jak sama říká, nemůže si svůj krok vynachválit. „Je to neocenitelná příležitost uplatňovat znalosti v praxi, navíc to působí i obráceně, protože praxe mi ukazuje priority, na které je třeba se při studiu zaměřit. Moje plány do budoucna jsou jasné. Chodím dál do školy a chci pokračovat magisterským studiem. No a pak bych samozřejmě ráda zakotvila ve firmě, kde jsem na stáži dnes, protože se mi tady moc líbí.“