Inovace v knihovnách

Knihovny postihuje již delší dobu celosvětový trend, kterým je odliv čtenářů. Právě potřeba hledání nových rolí knihoven tak, aby si do nich lidé opět našli cestu, stála za vznikem inovativního projektu Masarykovy univerzity v Brně financovaného z Operačního programu Zaměstnanost. „Je potřeba nastartovat proces hledání nové role, vyhnout se existenčním problémům. Přirozeně vzrůstá tendence transformace knihoven více do podoby komunitních center, což může být jednou z jejich nových rolí,“ říká Eliška Bartošová, koordinátorka projektu.

Jednou z knihoven zapojených do projektu je Městská knihovna Litvínov. Její ředitelka Marcela Güttnerová v ní pracuje už téměř 20 let a díky zkušenostem si uvědomuje, že knihovna není nadále jen knihovnou, ale i kulturně-vzdělávacím centrem. Aby do litvínovské knihovny přilákali více lidí, začali zde již před více než dvanácti lety pořádat různé besedy, přednášky, akce pro děti či vzdělávací semináře.

Malé děti a školáci dochází do knihovny pravidelně v rámci školy. Mnozí i ve volných odpoledních hodinách, kdy knihovna částečně nahrazuje centrum volného času, které ve městě chybí. Dospělí a senioři navštěvují výstavy, přednášky nebo Univerzitu volného času. Oříškem jsou děti od 15 let, které knihovna tolik neláká. V rámci projektu se proto začaly hledat příčiny a poté cesty, jak vytvořit služby právě pro ně.

Výsledkem je plánované předělání počítačové učebny na prostor pro mládež. „Doba běží tak strašně rychle dopředu, že to, co se dělalo v roce 2011, kdy se učebna otvírala, a nabízely se počítačové kurzy na pevných počítačích, už dnes nikoho nezajímá. Na konzultace chodí lidé s telefony a tablety,“ říká osvícená paní ředitelka. Tým knihovny došel k názoru, že mládež není možné k ničemu nutit, ale spíše jí v první fázi nabídnout bezpečné zázemí. Místnost tak prozatím operuje s výstižným pracovním názvem „Zevlovna“. „Je pořád lepší, když jsou tady, než když se potloukají někde ve městě a pokouší se o nějaké neplechy,“ vysvětluje sociální rozměr paní ředitelka.

Úkolem projektu bylo i nalezení způsobu, jak mladé lidi oslovit a zjistit od nich, co oni sami od prostoru očekávají. V rámci průzkumu bylo zmapováno, že chybí mezikrok mezi dětským oddělením, kde je vše koncipováno formou her a dospělým, formálním oddělením. Knihovna tak chce nabídnout místo, kam by se nechodilo v konkrétní dny, jako do kroužků, ale kdykoliv. Ve svých prostorách má proto již připravenou hernu se stolním fotbalem či hrami nebo brýle s virtuální realitou. Množství činností a aktivit tak uspokojí nejednoho návštěvníka.

„Projekt z OPZ nám pomohl ujasnit si, co chceme a potřebujeme, jak designovat služby, jak komunikovat.“ vyjmenovává přínosy projektu Marcela Güttnerová.