Zpět

Základy komunikace se sluchově postiženým klientem

Registrační číslo: CZ.1.04/3.1.03/A7.00082

Projekt Základy komunikace se sluchově postiženým klientem, jehož realizátorem je akreditovaná vzdělávací instituce Centrum služeb pro sluchově postižené v Ústí nad Labem, Ústecký kraj je zaměřen na další odborné vzdělávání sociálních pracovníků a odborného vzdělávání vedoucích pracovníků podle § 117a odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů s názvem Základy komunikace se sluchově postiženým klientem.


Mezi veřejností je rozšířen mýtus, že komunikovat se sluchově postiženým není žádný problém. Na sluchově postižených není vizuálně vidět žádný handicap, takže se nabízí představa, že komunikace nebude žádný problém. Ostatně se nepředpokládá, že by měl být v komunikaci nějaký problém. Problém nastává v tom okamžiku, kdy oslovený jedinec se sluchový postižením na oslovení nereaguje. Slyšící jedinec pak neví, zda-li ho dotyčný ignoruje nebo je to cizinec, který nerozumí česky, popřípadě mentálně postižený. Ani jedna z těchto možností není správná, ale to nepoučený člověk neví. Pokud už dříve přišel do styku se sluchově postiženým, může se zkusit zeptat nějakou formou, nejčastěji zvýšeným hlasem a opakovat svoji otázku. Když narazí na neslyšícího, který komunikuje pouze znakovým jazykem neslyšících, který veřejnost prakticky neumí používat mimo sociální pracovníky, kteří by měli být o problémech v komunikaci proškoleni, není schopen navázat s takovým člověkem smysluplnou komunikaci. A teprve v tomto okamžiku pochopí svůj omyl, že komunikace se sluchově postiženým není žádný problém. Přesto se stále setkáváme s názorem nejen sociálních pracovníků, že komunikaci se sluchově postiženým zvládne nepoučená osoba, není většího omylu. Protože u sluchově postiženého jde především o formu podání informace, která musí být upravena tak, aby ji mohl sluchově postižený správně interpretovat. U některých neslyšících narážíme na problém pochopení smyslu psaného textu a jeho správného použití v osobním životě. Takže komunikace v této komunitě má daná nepsaná pravidla, které je nutno dodržovat, aby komunikace mezi sluchově postiženým a slyšícím měla vůbec nějaký smysl a došlo k předání informace tak, jak byla původně zamýšlena. Komunita sluchově postižených není jedna skupina, ale rozlišujeme tři základní skupiny sluchového postižení, které mají různé komunikační kanály a vyžadují různý přístup ke komunikaci. Neslyšící od narození preferují komunikaci pomocí znakového jazyka neslyšících. Nedoslýchaví komunikují převážně orálně pomocí mluvené češtiny. A poslední skupina později ohluchlí má různé komunikační kanály, převažuje orální jako u nedoslýchavých. Jen z tohoto přehledu je jasné, že si naprosto nevystačíme jedním komunikačním kanálem a to nemluvíme o rozlišení uvnitř jednotlivých skupin, které by vydalo na další elaborát. Proto je tak důležité mluvit o tom, jak dosáhnout efektivní komunikace s jednotlivými skupinami sluchově postižených s použitím jimi preferovaných komunikačních kanálů. Nelze sluchově postiženého člověka nutit do komunikace pomocí kanálu, který vyhovuje slyšícímu člověku, ale nevyhovuje sluchově postiženému člověku. Musíme mít na vědomí, že právě sluchově postižený člověk je ten, který má právo výběru komunikačního kanálu a způsobu komunikace a zdravý člověk musí jeho výběr respektovat. Proto je zapotřebí školit zejména pracovníky v sociálních službách, aby uměli správně komunikovat se sluchově postiženým klientem. Je to v zájmu obou stran, aby nebyly v komunikaci žádné problémy.


Projekt je určen pro cílovou skupinu, která přichází do styku se sluchově postiženými a to jsou především sociální pracovníci v oblasti sociálních služeb. Jde o další odborné vzdělávání sociálních pracovníků a odborné vzdělávání vedoucích pracovníků jak je určeno akreditací vzdělávacího programu č. 2012/0941-SP/VP ze dne 17.7.2012 platným do 17.7.2016.


Podle našich dlouhodobých zkušeností je podceněna problematika komunikace se sluchově postiženými ze strany státních a samosprávných orgánů. Velice často se setkáváme s tvrzením, že na komunikaci se sluchově postiženým není nic těžkého, co by normální člověk nezvládnul. Tento přístup vyplývá z neznalosti problémů v komunikaci se sluchově postiženými, kdy problematika sluchového postižení je odsouvána na vedlejší kolej, ačkoliv sluchově postižených je nejvíce ze všech handicapovaných. To proto, že sluchové postižení není vůbec vidět. Pak v praxi se setkáváme s tím, že se snaží o komunikaci způsoby, které v praxi mají minimální efekt a sluchově postižení často nechápou, co se jim druhá strana snaží sdělit. Proto se snažíme vysvětlovat, že sluchově postižení vyžadují specifický přístup ke komunikaci a následné řešení problémů. Často se dozvídáme od svých klientů, že měli velké problémy v komunikaci na úřadech, někdy i v domovech pro seniory. Personál těchto úřadů a dalších institucí by měl pravidelně procházet školením v komunikaci se sluchově postiženým, protože nikdy neví, kdy tuto znalost bude potřebovat. A co se týče počtu klientů se sluchovým postižením, tak podle údajů WHO – Světové zdravotnické organizace má 8% veškeré populace problémy se sluchem. V ČR by toto číslo mohlo být více než půl milionu obyvatel. A to číslo dále poroste, jak bude stárnout populace, neboť stále větší počet seniorů má problémy se sluchem.


Daných cílů projektu chceme dosáhnout soustavným proškolováním sociálních pracovníků a vedoucích pracovníků. A to zejména těch, u kterých je předpoklad, že přijdou do styku se sluchově postiženými klienty. Mělo by jít o návaznost na plány rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů, které se do projektu zapojí. Dílčími aktivitami – jednotlivými školeními by mělo dojít ke stavu, kdy sociální pracovník zvládne komunikaci se sluchově postiženým na vyšší úrovni a tím dojde ke zvýšení kvality poskytovaných služeb, které lépe uspokojí potřeby klientů. Tím dojde k zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb a jejich následnému rozvoji. Nedílnou částí pak bude zvýšení kvality poskytovaných služeb přímo neslyšícím, nedoslýchavým, ohluchlým a implantovaným.


Plánované aktivity bude provádět realizační tým vzdělávací instituce Centrum služeb pro sluchově postižené Ústí nad Labem akreditované dne 17.7.2012 pod č. 2012/0942-I. Akreditace vzdělávací instituce platí do 17.7.2016. Tento realizační tým má více jak 15 leté zkušenosti se sociální prací pro sluchově postižené. Samotný vzdělávací program vznikl v roce 2007, v letech 2008 – 2011 byl vyzkoušen v praxi a doplněn podle získaných poznatků. V letech 2011 a 2012 byl projekt vzdělávání podpořen Ministerstvem zdravotnictví ČR a v červenci 2012 mu byla udělena akreditace MPSV. Od roku 2009 do roku 2012 prošlo tímto vzdělávacím programem více jak 540 účastníků. Dosud jsme nezaznamenali žádnou negativní reakci na obsah a formu vzdělávacího programu. Reakce účastníků a to i vedoucích sociálních pracovníků byl vždy pozitivní a doporučují vzdělávací program dalším úřadům a jejím sociálním pracovníkům.

Kdy, kde, pro koho

  • Termín realizace: 1. 9. 2013 - 30. 6. 2015
  • Cílová skupina: Sociální pracovníci a vedoucí pracovníci podle klasifikace zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění.

Příjemce

  • Centrum služeb pro sluchově postižené
  • IČ: 70819882
  • Sídlo:
    • Ulice: Velká Hradební
    • Číslo popisné: 619/33
    • Městská část: Ústí nad Labem
    • Město: Ústí nad Labem
    • Kraj: Ústecký kraj
    • PSČ: 40001
  • http://www.cespo.eu

Financování (v Kč)

Operační program Zaměstnanost

Více informací o projektu

 
16. 10. 2018
 
Vložil/a: ESF import