03_15_013 a 03_15_014 Podpora služeb péče o děti 1. stupně základních škol v době mimo školní vyučování mimo hl. m. Prahu a v Praze
KLUB
Vážení příjemci,
v souvislosti se změnou interního postupu týkajícího se rozsahu předkládaných dokumentů v ZoR u výzev 03_15_013 a 03_15_014 (Podpora služeb péče o děti 1. stupně základních škol v době mimo školní vyučování mimo hl. m. Prahu/v Praze) Vás informujeme, že pro zprávy o realizaci projektu a žádosti o platbu předložené 16. 10. 2017 a později platí, že není nutné přikládat dokumenty ve vazbě na trh práce (přihlášky dětí a potvrzení rodičů o zaměstnání či pracovní aktivitě). Nadále však zůstává v platnosti povinnost příjemce vést veškeré předepsané dokumenty ve složce projektu pro účely kontrol/auditů na místě.
Žádáme Vás jen o zasílání přehledné tabulky s počty a jmény dětí ke všem relevantním aktivitám vašeho projektu.
Děkujeme.
S pozdravem tým ŘO OPZ |
Vážení příjemci,
rádi bychom Vás upozornili, že v souvislosti se změnou zákona o registru smluv od 1. 7. 2017 vstupují v účinnost sankční mechanizmy – tj. smlouva nezveřejněná v registru není účinná a pokud není zveřejněna do tří měsíců po uzavření, je neplatná i kdyby byla zveřejněna dodatečně. Prosíme Vás proto, abyste tomu věnovali pozornost i v rámci vaši projektů, pokud jste jednou z těchto typů organizací:- Česká republika - orgány státní správy;
- územní samosprávné celky, včetně městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst nebo městských částí hlavního města Prahy;
- státní příspěvkové organizace;
- státní fondy;
- veřejné výzkumné instituce nebo veřejné vysoké školy;
- dobrovolné svazky obcí;
- regionální rady regionu soudržnosti;
- příspěvkové organizace územních samosprávných celků;
- ústavy založené státem nebo územními samosprávnými celky;
- obecně prospěšné společnosti založená státem nebo územními samosprávnými celky;
- státní podniky nebo národní podniky;
- zdravotní pojišťovny;
- Český rozhlas;
- Česká televize;
- právnické osoby, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
Co publikovat v registru smluv?
Soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a metadata minimálně v rozsahu:
- identifikace smluvních stran;
- vymezení předmětu smlouvy;
- cena, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnota předmětu smlouvy, lze-li ji určit;
- datum uzavření smlouvy.
Smlouvy musí být v otevřeném formátu, tzn. ve formátu, který mohou zobrazit volně a zdarma dostupné aplikace.
Zároveň musí být ve formátu, který je strojově čitelný, tzn. textové údaje je možné ze smlouvy získat pomocí programové aplikace a lze je dále zpracovávat. Například formát PDF s textovou vrstvou je strojově čitelný, PDF vzniklé jako scan smlouvy však tuto podmínku nesplňuje.
Pokud smlouva obsahuje informace, které není možné poskytnout ani podle zákona o svobodném přístupu k informacím, např. obchodní tajemství nebo osobní údaje chráněné zákonem o ochraně osobních údajů, lze je před odesláním ke zveřejnění znečitelnit.
Odkaz na registr smluv je zde:
https://smlouvy.gov.cz/
Vyhledávání v klubu
Otázka: OSOBNÍ NÁKLADY přímé & nepřímé
Dobrý den!
S velkou obavou sleduji otázky a odpovědi ohledně specifikace přímých a nepřímých OSOBNÍCH nákladů, a to nejen na tomto fóru. Výklady jsou různé a byl bych rád, aby někdo kompetentní tyto výklady upřesnil, ujednotil a jednoznačně specifikoval v rámci aktualizace platné metodiky. Není totiž přípustné, aby kdokoliv toto určoval jen podle svého názoru (např. odpověď typu "...na přípravu programu pro děti tábora do PN můžete započítat maximálně 1 týden...") nebo z pohledu, který může být velice odlišný (např. odpověď typu "... komunikace s rodiči patří do nepřímých nákladů..." Obávám se, že jsme dobrý úmysl metodiků a slovní spojení "nepracuje PŘÍMO s cílovou skupinou..." zaměnili za jakousi "švejkovskou hru" a chceme oddělovat nemožné. Podobně jako u lékaře, který jednoznačně pracuje s cílovou skupinou, nemůžeme chtít, aby jeho jiné výkony k léčbě potřebné nevykonával nebo za tuto činnost nebyl pojišťovnou honorován. V praxi je pak zcela nemožné PRAVDIVĚ rozlišit výkon jednoho pracovníka přímé péče v požadovaném členění na přímé a nepřímé náklady. Při tvorbě pracovního výkazu by každý takový zaměstnanec musel nejen pochopit význam PN a NN, navíc by musel neustále evidovat svůj výkon (teď jsem pracoval s dětmi, teď jsem 1/2 hodiny jednal s rodiči, teď jsem 1/4 hodiny evidoval docházku...). Podle mého názoru toto "švejkovské" odlišení neurčuje ani níže citovaná metodika, pokud nebudeme zneužívat právě slovo "PŘÍMO":
Cituji z metodiky, str.43:
"Pro zařazení do nepřímých nákladů je rozhodující, že daný pracovník:
1) nepracuje přímo s cílovou skupinou projektu, přičemž do práce s cílovou skupinou patří i komunikace s potencionálními účastníky projektu
2) nezajišťuje výstup, který je určen k přímému využití cílovou skupinou projektu, přičemž výstupem se rozumí např. učebnice
OTÁZKA č.1: Lze výše uvedenou citaci v metodice upravit tak, aby došlo k jednoznačnému pochopení a nemohlo být vykládáno různými způsoby?
OTÁZKA č.2: Lze chápat uvedenou citaci tak, že do přímých nákladů patří veškeré činnosti daného pracovníka, pokud je tato úzce a jednoznačně spojena s cílovou skupinou?
OTÁZKA č.3: Z důvodu odlišných výkladů se chci ujistit, zda můžeme do přímých nákladů zařadit pracovníky, kteří se podílejí na tvorbě výstupů projektu, jako např. metodik, odborný garant, vedoucí pracovník s přímou účastí na tvorbě apod.?
Děkuji.
2 Odpovědi
Dobrý den,
doplňuji výše uvedenou diskuzi o další citaci z Obecné metodiky (str. 43) k nepřímým nákladům, která vnáší další pohled do problematiky a to větou "Rozhodující je, že dle pracovní náplně...pracuje přímo s cílovou skupinou...". Věta se dá vykládat a aplikovat tak, že pokud má pracovník jako hlavní pracovní náplň práci s cílovou skupinou/výstupy, tak veškeré jeho činnosti spadají do přímých nákladů.
"...Mezi činnosti bez přímé vazby na cílovou skupinu (příp. či evaluace), tj. činnosti zakládající nepřímé náklady, patří zejména:
- Zajištění řízení chodu projektu či organizace (včetně agendy vnitřních směrnic a včetně kontroly partnera či dodavatele)85;
- 85) Účast pracovníka, který pracuje s cílovou skupinou / zajišťuje výstup pro přímé použití cílovou skupinou (či zajišťuje evaluace) na poradách a obdobných se neposuzuje jako řízení projektu či organizace. Rozhodující je, že dle pracovní náplně daný pracovník pracuje přímo s cílovou skupinou projektu nebo zajišťuje výstup, který je určen k přímému využití cílovou skupinou projektu (či zajišťuje evaluace)..."
Otázky:
- Rozumím dobře, že hlavním kritériem se stává pracovní náplň? Z toho lze vyvodit, že by veškeré činnosti měly být posuzovány z tohoto hlediska.
- Pokud tomu tak není, tak argument zdůvodňující zařazení účasti na poradě (kde asi nebude dítě z cílové skupiny) do přímých nákladů je matoucí.
- Co všechno je myšleno pojmem "porada a obdobné"?
- komunikace s jiným členem realizačního týmu a/nebo jiným nečlenem cílové skupiny (např. rodič dítěte, sociální pracovník obce...)
- prosím vyjmenujte další příklady
- Prosím objasněte větu "Ve chvíli, kdy předmětem metodiky bude nějaký dokument, plán, obecný popis principů péče, apod. který lze aplikovat kdekoliv jinde, pak práce na této metodice spadá do nepřímých nákladů" ve smyslu výkladu Obecné metodiky, kde právě přenositelnost produktu je uváděna jako jednou z podmínek poskytnutí podpory. U uvedeného příklady metodiky bychom tedy postupovali tak, že ji nebudeme započítávat do indikátorů?
- "...Podmínkou poskytnutí podpory z OPZ je závazek příjemce, že zajistí, aby ŘO umožnil volné šíření takových produktů projektu, u kterých lze předpokládat, že budou užitečné organizacím, jež řeší obdobné problémy, resp. obdobné potřeby cílové skupiny jako řešil příjemce v projektu pomocí prostředků z OPZ...." - strana 200
Omlouvám se za množství otázek, ale celá problematika zařazování konkrétní činnosti do přímých/nepřímých nákladů je velmi matoucí. Z mého pohledu přinese i do budoucna další nejasnosti a zvýšení administrativní zátěže jak na straně příjemce, tak na straně poskytovatele dotace a kontrolních orgánů.
Děkuji
PM
Komentáře k odpovědi
Hezký den,
metodika je vytvořena univerzálně pro celý Operační program zaměstnanost. Pracuje na ní řada odborníků, její text podléhá schválení MMR. Nové pojetí nepřímých nákladů bylo připraveno s cílem zjednodušit administraci projektů. Do nepřímých nákladů byly zařazeny ty pozice, které byly identifikovány jako shodné či velmi podobné ve všech dříve realizovaných projektech.
Pokud pracovník v rámci projektu vykonává práci spadající do nákladů přímých i nepřímých je skutečně nutné tuto skutečnost jasně specifikovat v pracovní smlouvě. Podíl úvazku v přímých a nepřímých nákladů je pak ověřován i v průběhu realizace projektu, na takovou osobu se vztahuje povinnost vyplňovat výkaz práce.
Pro zařazení osobních nákladů pracovníka v rámci této výzvy je podmínkou, aby zajišťoval výstup, určený k přímému využití cílovou skupinou. V našem případě se jedná o samotnou péči o děti. Zjednodušeně řečeno, do přímých nákladů spadají ty pozice, které přímo pracují s dětmi. Jsme si vědomi toho, že i pečující osoby musí vést jistou nutnou administrativu týkající se dětí, příp. své osoby. Proto do přímých nákladů nespadá jen čas strávený přímou prací s cílovou skupinou, ale i přiměřený čas na přípravu a právě vedení nutné administrativy spojené přímo s výkonem své práce (tj. např. evidence dětí). Všechny ostatní pozice a jejich činnosti musí být financovány z nákladů nepřímých.
S ohledem na dotazované konkrétní pozice můžeme uvést následující: Odborný garant či vedoucí projektu nepracuje přímo na zajištění výstupu k přímému využití cílovou skupinou, nevěnuje se péči o děti, tudíž tyto osobní náklady spadají do nepřímých nákladů.
V případě metodiky je dobré si ujasnit, co se pod daným pojmem v projektu skrývá. Pokud metodickou přípravu budeme chápat jako přípravu samotné práce s dětmi, přichystání konkrétní činnosti pro děti, hry, rozhodnutí, jaké vybavení a spotřební materiál jí koordinátor projektu má zajistit apod., lze tyto činnosti zařadit do přímých nákladů. Úvazek osoby pečující o děti může tedy převyšovat dobu samotného provozu právě o čas, kdy se věnuje zmíněným činnostem
Ve chvíli, kdy předmětem metodiky bude nějaký dokument, plán, obecný popis principů péče, apod. který lze aplikovat kdekoliv jinde, pak práce na této metodice spadá do nepřímých nákladů.
Komentáře k otázce