03_15_032 Mezinárodní mobilita pro znevýhodněnou mládež

Dobrý den,

níže uvádím odpovědi na Vaše dotazy:

1) Musí se nepřímé náklady nějak prokazovat (faktury, doklady, pracovní smlouvy) nebo automaticky tvoří 25 procent přímých nákladů a prokazují se účetními nebo jinými doklady pouze přímé náklady? Platí tedy, že veškeré nepřímé náklady nemusíme ve finančním plánu vykazovat a následně ani dokumenty k nepřímým nákladům dokládat (např. administrativa, elektřina, občerstvení v ČR, tisk, apod.)?

Jak je uvedeno ve Specifické části pravidel pro žadatele a příjemce, http://www.esfcr.cz/file/9003/, kapitola 6.4.14 Pravidla způsobilosti výdajů pro projekty s nepřímými náklady, v rámci projektu se způsobilé nepřímé náklady vyjadřují v jednotkách procent vzhledem k celkovým způsobilým přímým nákladům. Vždy se má za to, že tyto náklady vznikly a jsou způsobilé ve výši odvozené z podílu nepřímých nákladů na přímých nákladech stanoveného v právním aktu o poskytnutí podpory. Nepřímé náklady příjemce prokazuje procentuálním poměrem vůči skutečně vynaloženým způsobilým přímým nákladům, a to v rámci předložené zprávy o realizaci projektu s žádostí o platbu. 

2) Když partner nemůže fakturovat služby realizátorovi projektu, na základě jakého účetního dokladu, když není faktura, mu potom realizátor projektu zasílá finanční prostředky za osobní náklady (mentorů, školitelů, apod.)?

Jak se uvádí v Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce, http://www.esfcr.cz/file/9002/, kapitola 13.3 Náklady vzniklé zahraničnímu partnerovi, potřebná dokumentace k osobním nákladům zahraničního partnera s finančním příspěvkem musí být řídicím orgánem poskytnuta v angličtině nebo češtině. V dokumentu dokládajícím příslušný pracovněprávní vztah nemusí být (na rozdíl od situace pracovníků zaměstnaných na základě českých právních předpisů) uvedeno místo výkonu práce. Potřebnou dokumentací k osobním nákladům je myšlena především pracovní smlouva či dodatek k pracovní smlouvě pro pracovníka zahraničního partnera, který bude členem realizačního týmu projektu. Dále bude v rámci zpráv o realizaci prokazována skutečnost, že mzdové prostředky byly odeslány na účet /vyplaceny danému zaměstnanci zahraničního partnera, a to formou výpisu z bankovního účtu partnerské organizace (na kterém bude vyznačena pouze relevantní odchozí platba, ostatní platby budou začerněny) případě pokladního výdajového dokladu.

Financování resp. finanční toky mezi příjemcem a zahraničním partnerem by měly probíhat stejně, jako kdyby se jednalo o finančního partnera z řad českých subjektů, tj. příjemce nehradí partnerovi jednotlivé výdaje, ale poskytne mu z obdržené zálohy dotace část prostředků odpovídající odhadované velikosti zapojení partnera do realizace projektu v daném období a partner takto obdržené prostředky vyúčtovává vůči příjemci, který výdaje partnera zahrne do soupisky výdajů, resp. budou na samostatné soupisce. Viz též dotazy ze seminářů pro příjemce, např. http://www.esfcr.cz/file/9330/.

3) Musí realizátor projektu v průběhu realizace dokládat pracovní smlouvy (zahraniční), že osoby jsou zaměstnanci partnera?

Viz odpověď na předchozí otázku, řídicí orgán si vyhrazuje právo tyto dokumenty vyžadovat v rámci kontroly zpráv o realizaci.

4) Chápu správně, že finanční prostředky mimo nepřímé náklady, které partnerovi pošleme, budou pouze na osobní náklady partnera, tedy zaměstnance, se kterými má partner uzavřenou pracovní smlouvu (DPP, DPČ, apod.) dle právních předpisů dané země?

Opět doporučuji vycházet z Obecné části pravidel lpro žadatele a příjemce, ve které se v kapitole 13.3 Náklady vzniklé zahraničnímu partnerovi uvádí, že mezi způsobilé výdaje příjemce mohou být zařazeny výdaje spojené se zapojením zahraničního partnera do aktivit projektu (např. výdaje na cestovné osob, výdaje na per diems zahraničních pracovníků v době jejich pobytu v ČR apod.), pokud takové výdaje příjemci vzniknou. Dále může být zahraničnímu partnerovi poskytnuta část nepřímých nákladů, konkrétní podoba a forma je ponechána na příjemci a partnerovi, doporučuji zakotvit ve smlouvě o mezinárodní spolupráci.

5) Je potřeba uvádět v popisu realizačního týmu zkušenosti konkrétních osob - realizátorů projektu, i když nemáme uvádět jejich konkrétní jména nebo máme popsat osobu obecně zkušenostmi/znalostmi/vzděláním, které by měla osoba pro danou pozici v realizačním týmu splňovat?

V požadavcích na vyplnění pole realizačního týmu (Pokyny pro vyplnění žádosti, http://www.esfcr.cz/file/9143/,  je uvedeno, že je zde nutné uvést také odbornou kapacitu týmu ve vztahu k činnostem, které mají být v projektu realizovány. Odbornou kapacitu není třeba uvádět konkrétním výčtem jmen pracovníků, ale cílem je poskytnout ujištění, že žadatel (případně s partnery) mají potřebné odborné zázemí na to, aby zajistili realizaci projektu v souladu s pravidly OPZ a v rozsahu a čase, který je v žádosti o podporu naplánován. Odbornou kapacitu tedy stačí vyjádřit pouze obecně např. kvalifikačními požadavky na danou pozici, lze současně přiložit jako nepovinnou přílohu profesní životopis osoby, která bude danou pozici zastávat, pokud tyto údaje již máte k dispozici.

6) Je doporučováno jedním organizátorem nabírat na stáž účastníky pouze jednoho oboru (ne)dokončeného studia/praxe (gastronomie, IT, apod.) nebo pokud má realizátor projektu zkušenosti s cílovou skupinou různého borového zaměření, může vyhledávat různé obory, tedy umísťovat účastíky na různé typy praxí (restaurace, hotely, asistentské pozice, elektro, apod.)?

Je důležité si uvědomit zásadní požadavek výzvy, a to vycházet při koncipování zahraničních stáží primárně z profilu a požadavků cílové skupiny, nikoliv zaměstnavatelů, u kterých budou zahraniční stáže probíhat. Pokud bude tento přístup uplatněn, dojde s velkou pravděpodobností k tomu, že účastníci stáží budou směřovat do různých oborů. Doporučuji se seznámit podrobněji např. s podklady k výzvě ze seminářů pro žadatele, např. zde http://www.esfcr.cz/file/9329/.

7) Nepřímé náklady zahraničního partnera tvoří také 25 % jeho přímých nákladů nebo jejich výše je na uvážení a rozhodnutí realizátora projektu?

Případný podíl partnera na využití prostředků spadajících do nepřímých nákladů projektu není řídicím orgánem omezován, příjemce může partnerovi poskytnout prostředky určené na financování nepřímých nákladů. Doporučuji upravit ve smlouvě o mezinárodní spolupráci.

Eva Kalinová