Dobrý den,
dle kapitoly 20.2 aktuální verze Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce, tzn. Zásad zadávání zakázek v OPZ, bodu 4. zadavatel musí postupovat tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, přičemž za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které a) se podílejí na průběhu výběrového řízení nebo b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek výběrového/zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s výběrovým řízením. Potud je mi vše jasné.
Naváži však dotazem, který se týká "osob, které se podílely na zpracování žádosti o podporu na projekt, v němž je realizována předmětná zakázka", přičemž dále se v této kapitole uvádí, že se "dotčené osoby" nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí podat nabídku (ani ve sdružení nebo jako poddodavatel) ani být statutárním orgánem uchazeče. A nyní již dotaz - osobou v této definici "zpracovatele žádosti o podporu na projekt" je míněna konkrétní osoba nebo celá firma jako dodavatel?
Uvedu také příklad:
Město si provedlo interní výběrové řízení na zpracovatele žádosti o podporu, které vyhrála FIRMA ABC. Žádost o podporu pro město za tuto firmu zpracoval konkrétní zaměstnanec XYZ, přičemž předáním zpracované žádosti o podporu celá tato zakázka skončila.
Součástí zpracovaného projektu je však mimo jiné také příprava strategického plánu rozvoje města (v žádosti je uveden obecný popis požadavků na obsah a rozsah tohoto dokumentu). Zpracovatel tohoto nového strategického plánu bude vybírán dle pravidel OPZ pro zadávání zakázek s hodnotou nad 400 tis. Kč.
Může FIRMA ABC předložit nabídku do tohoto výběrového řízení na zpracovatele strategického plánu? (samozřejmě při dodržení podmínky, že se konkrétní zaměstnanec XYZ nebude podílet na zpracování nabídky ani na realizaci uvedené zakázky).
V případě, že by se FIRMA ABC nemohla zakázky účastnit z důvodu existence střetu zájmů, tak by mě zajímal Váš názor, zda se nejedná o diskriminační podmínku? Podle mého názoru nelze apriori předpokládat, že v případě, kdy FIRMA ABC někomu zpracuje žádost o podporu, že je automaticky "ohrožena nestrannost nebo nezávislost" zadavatele.
Pokud to uvedu opět na příkladu - např. v rámci zakázky na zpracovatele strategického plánu může mít daleko větší vliv na výsledek výběrového řízení oproti zpracovateli žádosti o podporu spíše zpracovatel předcházejícího strategického plánu, který má např. z předešlé zakázky podrobnější znalosti ohledně fungování města a také kontakty na zaměstnance úřadu apod.
Jaký je tedy správný výklad? Předem Vám děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Dobrý den,
platí, že pokud by zpracovatel žádosti o podporu podal nabídku do výběrového/zadávacího řízení pro projekt, nastal by střet zájmů. Uvedený střet zájmů platí na fyzické a právnické osoby, tedy i u FIRMY ABC. Aby k této situaci nedošlo, zadavatel by měl ve výzvě k podání nabídek (v části specifikující požadavky na kvalifikaci) vymezit, kdo není oprávněn nabídku podat. Tento postup není diskriminační. Zákaz střetu zájmů má za cíl, aby nedocházelo ke zvýhodnění či znevýhodnění některých osob, přičemž za problém se považuje už samotná možnost nerovného přístupu, nikoli prokázané zvýhodnění.
Pokud jde o uvedený příklad: Ten, kdo zpracuje strategický plán v rámci žádosti o podporu, zná informace související s výběrovým řízením v předstihu před jeho vyhlášením. Předchozí zkušenost s realizací podobného předmětu nepředstavuje riziko ohrožení řádného průběhu výběrového řízení, je naopak vítaná, protože díky tomu plnění zakázky nebude pro dodavatele zcela novým úkolem.
S pozdravem
Helena Wenzelová
Komentáře k otázce