03_16_060 Vzdělávání – společná cesta k rozvoji! UZAVŘENO

Dobrý den,

dovolujeme se na Vás obrátit s dotazem na výklad bodu 4 kapitoly 20.2 OBECNÉ ČÁSTI PRAVIDEL PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU ZAMĚSTNANOST (dále jen „Pravidla“).

V uvedeném bodu je řešena problematika střetu zájmů. Definice střetu zájmů uvedená v Pravidlech pak vychází z dikce § 44 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) s tím, že Pravidla jdou nad rámec zákona, když uvádějí příkladný výčet osob, které se mohou ocitnout ve střetu zájmů.

Pravidla uvádějí:

„Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Pokud zadavatel zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě. Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které a) se podílejí na průběhu výběrového řízení, nebo b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek výběrového/zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s výběrovým řízením. Ve střetu zájmů se ocitají zejména:

• zaměstnanci zadavatele či členů statutárního orgánu zadavatele (resp. statutárního orgánu zadavatele),
• prokuristé zastupující zadavatele nebo
• členové realizačního týmu projektu a dále také
• osoby, které se ve prospěch zadavatele podílely na přípravě nebo zadávání předmětné zakázky, nebo
• osoby, které se podílely na zpracování žádosti o podporu na projekt, v němž je realizována předmětná zakázka.“

Zájmem osob se pro tyto účely rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

Pravidla tedy vymezují (shodně se zákonem), jaké situace se považují za střet zájmů a navíc určují okruh osob (dále jen „dotčené osoby“), které se mohou do střetu zájmů dostat. V závěru zmiňovaného ustanovení je pak uvedeno:

„Dotčené osoby se zejména nesmí:

• podílet na zpracování nabídky,
• nesmí podat nabídku a být tak uchazečem o zakázku či uchazečem ve sdružení ani působit jako poddodavatel,
• být statutárním orgánem uchazeče, resp. jeho členem či prokuristou zastupujícím uchazeče.“

Dle našeho názoru se dotčené osoby mohou dostat do střetu zájmů pouze za předpokladu, že se ocitnou v situaci, ve které může jak dle Pravidel, tak dle zákona ke střetu zájmů dojít. Tzn., že se podílejí na průběhu výběrového/zadávacího řízení nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek výběrového/zadávacího řízení a zároveň jejich zájmy ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s výběrovým/zadávacím řízením.

Aby se tedy kterákoliv z dotčených osob mohla dostat do střetu zájmů, musí se aktivně podílet na průběhu zadávacího řízení nebo mít vliv na jeho výsledek.

Okruh osob, na které ustanovení o střetu zájmů dopadá je tedy definován jejich možností podílet se na průběhu zadávacího řízení (na straně zadavatele) případně možností ovlivnit jeho výsledek jednáním za zadavatele, ve jménu zadavatele, případně pro zadavatele v rámci zadávacího řízení. Tyto osoby, se pak nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí podat nabídku, či být statutárním orgánem uchazeče, jak je uvedeno výše.

Pokud se tedy kterákoliv z dotčených osob, zmiňovaných v tomto ustanovení Pravidel, aktivně nepodílí na průběhu zadávacího řízení nebo nemá vliv na jeho výsledek, nemůže se ani dostat do střetu zájmů, a pak by se na ni výše uvedený zákaz podílet se na zpracování nabídky, podat nabídku, či být statutárním orgánem uchazeče, neměl vztahovat.

Je náš výše uvedený výklad správný?

Pro přiblížení uvádíme konkrétní příklad:

Dotčená osoba – subjekt, který se podílel na zpracování žádosti o podporu na projekt, v němž je realizována předmětná zakázka.

Pokud dotčená osoba, bude provádět pro zadavatele administraci zadávacího řízení, tedy bude zpracovávat zadávací podmínky, nebo bude mít vliv na hodnocení nabídek, pak se tato osoba nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí podat nabídku, či být statutárním orgánem uchazeče. Pokud by se podílela na zpracování nabídky, podala nabídku či byla statutárním orgánem uchazeče, a zároveň byla členem hodnotící komise, pak by se dostala do střetu zájmů, který by zadavatel musel odstranit, tzn. tuto osobu v hodnotící komisi nahradit náhradníkem, který ve střetu zájmů není. Zadavatel nemá jinou zákonnou možnost, jak takovýto střet zájmů odstranit, neboť uchazeče nemůže vyloučit pro nedostatek zákonného důvodu.

Pokud se však ta samá dotčená osoba nebude podílet na přípravě zadávacího řízení, ani jeho administraci, pak samotná skutečnost, že se tato osoba podílela na zpracování žádosti o podporu, nemůže vyvolat vznik situace, která by odpovídala definici střetu zájmů, a pak se tato osoba smí podílet na zpracování nabídky, podat nabídku či být statutárním orgánem uchazeče.

V případě, že by náš výklad nebyl považován za správný a již samotná skutečnost, že se dotčená osoba potenciálně může dostat do situace, ve které může dojít ke střetu zájmů, by automaticky vylučovala možnost této osoby podílet se na zpracování nabídky, podat nabídku, či být statutárním orgánem uchazeče, by dle našeho názoru znamenala, že Pravidla jsou v rozporu se zákonem, neboť za účelem jejich dodržení by zadavatel musel nastavit zadávací podmínky diskriminačním a nepřiměřeným způsobem.

Děkuji za odpověď.