03_17_080 a 03_17_118 Výzva pro územní samosprávné celky (obce, kraje a sdružení a asociace ÚSC) a Výzva pro územní samosprávné celky – hl. m. Praha

Dobrý den,

rádi bychom si ujasnili správný postup při zadání zakázek s předpokládanou hodnotou nižší než 400.000 Kč / 500.000 Kč bez DPH. V obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ se v části 20.5.1 píše, že není nutno provádět výběrové/zadávací řízení, je-li postupováno v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a současně respektuje ceny v místě a čase obvyklé. Zároveň je níže uvedeno „I v případě zadávání zakázky v režimu dle této kapitoly je zadavatel povinen zachovat zásady dle kap. 20.2“.

Jaká další pravidla kromě zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle kap. 20.2 je nutné dodržovat a jak se to prokazuje? Jsou ještě nějaké? V kap. 20.2 (str. 148) je totiž uvedeno mj. následující:

„4. Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Pokud zadavatel zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě. Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které a) se podílejí na průběhu výběrového řízení, nebo b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek výběrového/zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s výběrovým řízením. Ve střetu zájmů se ocitají zejména:

• zaměstnanci zadavatele či členů statutárního orgánu zadavatele (resp. statutárního orgánu zadavatele),
• prokuristé zastupující zadavatele nebo
• členové realizačního týmu projektu a dále také
• osoby, které se ve prospěch zadavatele podílely na přípravě nebo zadávání předmětné zakázky, nebo osoby, které se podílely na zpracování žádosti o podporu na projekt, v němž je realizována předmětná zakázka.“

Z některého výkladu na ESF fóru vyplynulo, že např. výše uvedené zásady o střetu zájmu by bylo nutné aplikovat také na všechny zakázky s hodnotou nižší než 400.000 Kč, tzn. třeba i plnění za 4.000 Kč. Striktní výklad tohoto pravidla by tak v praxi mohl znamenat absurdní situace, že např. subjekt, který žadateli zpracoval žádost o podporu na projekt, by se poté nemohli vůbec podílet např. na zpracování zpráv o realizaci (typově služba za 10.000 Kč hrazena z nepřímých nákladů projektu) nebo poskytovat vzdělávací či jakékoliv jiné zakázky s hodnotou nižší než uvedený limit 400.000 Kč / 500.000 Kč bez DPH.

Máme za to, že při bližším pohledu na obecná pravidla tomu tak není a při dodržení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace je možné spolupracovat také se subjektem (právnická nebo fyzická osoba), který se podílel na zpracování žádosti (samozřejmě, pouze pokud projekt nezahrnuje výběrové/zadávací řízení s hodnotou vyšší než 400.000 Kč / 500.000 Kč bez DPH). 

Ve výše citovaném odstavci „4.“ se totiž hovoří o výsledku výběrového/zadávacího řízení. Na druhou stranu v části 20.5.1 je jasně uvedeno, že u zakázek s předpokládanou hodnotou nižší než 400.000 Kč / 500.000 Kč bez DPH není nutno provádět výběrové/zadávací řízení. Z tohoto pohledu nedává logiku, aby podobná pravidla jako výše citovaná (střet zájmu) byla použita také v takovém případě, protože se vlastně nejedná o výběrové/zadávací řízení. Roumíme tomu správně?

Moc prosíme, o přesný výklad, jak postupovat v takové situaci. Je to otázka, která se potenciálně týká celé řady projektů a rádi bychom měli vše v naprostém souladu s pravidly OPZ.