Interaktivní mapa má být k dispozici velmi širokému spektru uživatelů z různých prostředí. Naší snahou proto bylo vytvořit především přehledný produkt jednoduchý na orientaci. Způsob, jakým je mapa koncipována, umožňuje jak hlubší poznání konkrétní lokality, tak i získání komplexní představy o stavu věcí v kraji či na území celé ČR.
Při práci s touto mapou je třeba mít neustále na paměti některé faktory, které do jisté míry ovlivňují informace v ní obsažené:
Jako sociálně vyloučenou lokalitu označujeme prostor (dům, ulici, čtvrť) kde se koncentrují lidé, u nichž lze identifikovat znaky spojené se sociálním vyloučením. Tato místa jsou okolními obyvateli negativně symbolicky označována („špatná adresa“, „problémové místo“ apod.).
Sociální vyloučení definujeme jako postupnou a stupňující se exkluzi z plné participace na sociálních, materiálních i symbolických zdrojích produkovaných, sdílených a konzumovaných širokou společností k zajištění dobrých životních podmínek, organizace sociálního života a účasti v rozhodování.
Základní charakteristikou sociálního vyloučení je souběh faktorů, které výrazně omezují možnosti k (1) přístupu na otevřený trh práce, (2) přístupu k veřejným službám, včetně sociálních služeb či vzdělávání, (3) kontaktu ze sociálním okolím, (4) řešení osobních krize (zadlužení, nemoc, apod.) a (5) politické participaci či omezují schopnosti a dovednosti těchto možnosti využívat. Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita.
Sociální vyloučení je často spojeno a projevuje se zejména (nikoli však pouze):
Statistická data se podařilo v uspokojivé míře i struktuře získat od Generálního ředitelství Úřadu práce a MPSV. Data o výplatě dávek za roky 2012 a 2013 však nejsou k dispozici (důvodem je jiné zabezpečení informačních systémů nepojistných dávkových systémů v tomto období). Byl mapován stav a průběh indikátorů, které byly zásadní pro identifikaci SVL a popis situace, v níž se aktuálně nachází. Byla analyzována statistická data o výplatě příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a rovněž statistiky o trestné činnosti nezletilých. Z těchto dat byly vytvořeny mapové listy, jejichž cílem bylo zobrazit především stav sledovaných indikátorů v posledním dostupném časovém období. Pokud to bylo možné, byla pro hodnocení vývoje sledovaných jevů data rozdělena do dvou časových úseků a zpracovány rovněž mapy pro dřívější období a vývoj sledovaného indikátoru mezi těmito dvěma časovými úseky. Data bylo nejdříve potřeba upravit tak, aby mohla být dále statisticky a kartograficky zpracována.
Za hlavní metodu statistické prezentace jsme zvolili tzv. lokalizační kvocient, který vztahuje hodnoty jednotlivých územních jednotek k průměrné hodnotě za celou ČR. Hodnoty lokalizačního kvocientu byly vypočítány podle následujícího vzorce LQi = Ri/R; kde: Ri – relativní zastoupení sledovaného jevu v i-té územní jednotce (např.: podíl domácností pobírajících příspěvek na živobytí v dané obci); R – relativní zastoupení sledovaného jevu na celém území (např.: podíl domácností pobírajících příspěvek na živobytí na území celé ČR).
V obcích, ve kterých byla hodnota lokalizačního kvocientu vyšší než 1, žil v porovnání s vyšším územním celkem (ČR) vyšší podíl domácností (osob) se sledovanou charakteristikou (např.: větší podíl domácností pobírajících příspěvek na živobytí). Tento přístup měl význam především pro komparaci ukazatelů ve vývoji, ale také jednotlivých indikátorů mezi sebou. V legendách je navíc potlačen vliv extrémních hodnot, relativizace k průměru ČR omezuje také vliv změn v metodikách výpočtu ukazatelů.
V rámci přípravné fáze byl s využitím předchozí rešerše dokumentů a sekundární analýzy vybraných klíčových zdrojů vytvořen pracovní seznam obcí s identifikovanou sociálně vyloučenou lokalitou nebo lokalitami. Pro účel srovnání a změny počtu a struktury byly do seznamu zahrnuty také lokality zjištěné v roce 2006, které nebyly identifikovány v žádném jiném sekundárním zdroji (publikaci, zprávě, analýze apod.).
Do seznamu byly zařazeny obce na základě identifikace v těchto zdrojích:
V době zpracování prvotní pracovní databáze obcí se SVL bylo z dostupných sekundárních zdrojů zjištěno celkem 407 obcí (2 obce byly vyřazeny na základě nepřesných údajů), v nichž některý ze zdrojů identifikoval přítomnost jedné nebo více sociálně vyloučených lokalit, z toho 201 obcí bylo uvedeno ve zprávách o stavu romské menšiny (zbývající v dotaznících koordinátorů nebo jiných zdrojích), 68 obcí bylo identifikováno na základě toho, že v uplynulém období spolupracovaly s Agenturou pro sociální začleňování (od počátku působení až do současnosti). Z celkového počtu 168 obcí identifikovaných v analýze z roku 2006 pravděpodobně zaniklo celkem 28 lokalit (nebylo uvedeno v dostupných zdrojích). Celkový počet sociálně vyloučených lokalit na základě naší rešerše činil v této fázi výzkumu 574 lokalit včetně ubytoven.
V další fázi byl proveden terénní sběr dat celkem v 205 obcích. V první fázi bylo šetřeno 204 obcí, v druhé fázi se pak finalizovalo šetření města Ostrava a realizoval se terénní sběr dat v hlavním městě Praze. Obce byly vybrány na základě kritéria reprezentativity všech krajů a různých velikostních typů obcí. Terénní šetření realizovalo celkem devět dvojic a dvě trojice výzkumníků, z nichž každá sbírala data ve dvaceti, resp. deseti obcích. Výzkumníky byli lidé s vysokoškolským vzděláním společenskovědního směru, v každé dvojici byl vždy minimálně jeden výzkumník s prokazatelnou výzkumnickou praxí v oblasti sociálního vyloučení (řada výzkumníků měla zkušenost s tvorbou situačních analýz pro Agenturu pro sociální začleňování či s krajskými aktualizacemi map sociálně vyloučených lokalit). Vedle sociologů a sociálních antropologů byli v týmu zastoupeni i sociální pracovníci. Dva z celkového počtu 23 výzkumníků deklarovali romskou národnost. Výstupy z terénního sběru dat výzkumníci zpracovali do formy záznamového archu a kvalitativního reportu za každou obec, resp. lokalitu.
V rámci terénního šetření byly provedeny tyto aktivity: výběr výzkumníků a jejich rozdělení do dvojic, resp. trojic; výběr lokalit a jejich rozdělení mezi jednotlivé výzkumné týmy; příprava sběru dat – vytvoření záznamových archů, stanovení okruhu prioritních indikátorů, vytvoření plánovacích archů pro výzkumníky, vytvoření vzoru kvalitativního reportu, vytvoření průkazu výzkumníka a potvrzení o provedeném rozhovoru; trénink výzkumníků a jejich seznámení s výzkumnými nástroji; terénní sběr dat v 204 vybraných obcích – provedení pozorování a individuálních rozhovorů s předem daným okruhem expertních aktérů, individuálních rozhovorů s obyvateli lokality, sběr statistických dat a oficiálních dokumentů; průběžný workshop všech výzkumných týmů za účasti zástupců zadavatele a Agentury pro sociální začleňování za účelem sdílení průběžných metodologických reflexí; komunikace s centrálními orgány státní správy ohledně poskytnutí jejich dat; management sebraných dat (kontrola sebraných dat, komunikace s výzkumníky ohledně jejich doplnění, úprava záznamových archů, doplňování dat od Generálního ředitelství Úřadů práce ČR a MŠMT); zpracování sebraných dat pro účely průběžné zprávy; administrace terénního sběru dat (pracovní kontrakty výzkumníků, cestovní příkazy apod.).
Na základě výstupů z přípravné fáze výzkumu bylo identifikováno celkem 405 obcí, v nichž se nachází alespoň jedna lokalita naplňující znaky sociálního vyloučení. V pozdějších fázích výzkumu bylo zjištěno ještě dalších 23 obcí s pravděpodobným výskytem sociálně vyloučené lokality. Zadání výzkumu, které odráželo nabídku řešitele, však předpokládalo, že terénní výzkum bude realizován ve 205 obcích. Toto zadání reflektoval také časový plán i rozpočet řešeného projektu. Řešitelský tým se proto dohodl se zadavatelem na provedení alespoň základního šetření i ve zbylých obcích, kde bylo identifikováno riziko existence sociálně vyloučené lokality, nad rámec původní zakázky. V tzv. verifikaci, která probíhala formou rychlého screeningu terénu, nebyly zjišťovány všechny indikátory, ale pouze verifikovány hlavní indikátory určující, zda jde o sociálně vyloučenou lokalitu. Byla tak zajištěna plošná relevance mapování pro celou ČR včetně spolehlivého stanovení počtu všech sociálně vyloučených lokalit na území ČR.
Do této části výzkumu bylo zařazeno 223 obcí ze všech krajů ČR. V první fázi byl na základě podrobného desk research a telefonického dotazování vytvořen aktualizovaný seznam 110 obcí, ve kterých byla předpokládána existence sociálně vyloučené lokality. V následné fázi se pomocí terénního šetření v identifikovaných obcích existence sociálně vyloučených lokalit ověřovala. Během této fáze bylo vyřazeno patnáct obcí ze seznamu, protože existence lokality nebyla v terénu prokázána. Po sběru informací v terénu následovala fáze, kdy byla data očišťována a částečně standardizována. Bylo vytvořeno určité indikativní hodnocení technického stavu budov, které bylo doplněno o podrobnější popis a případné charakteristické znaky budov v dané lokalitě. Stejně tak byla provedena standardizace výstupů s ohledem na charakter lokality (dům, skupina domů atd.) a prostorovou ne/vyloučenost lokality, kdy bylo zohledněno jak její umístění v rámci určité obce, tak kontext umístění obce v rámci prostoru kraje a ČR a její infrastrukturní dostupnost. V rámci této fáze byly kromě celkového seznamu obcí s údaji také zpracovány podklady pro výstupy do interaktivní Mapy sociálně vyloučených lokalit v ČR. Na základě všech popsaných fází výzkumu jsme dospěli k finálnímu výsledku, že počet obcí, ve kterých se nacházejí sociálně vyloučené lokality, a které nebyly zahrnuty do terénního šetření, je 95, sociálně vyloučených lokalit v těchto obcích je pak celkem 148.