GAC spol. s r.o., Nova skola

Obsah

 
1) Úvodní slovo MPSV
2) Souhrnné info k výzkumu
3) Sběr dat
4) Stav v ČR
5) Interaktivní mapa
5.1 Hlavní město Praha
5.2 Jihočeský kraj
5.3 Jihomoravský kraj
5.4 Karlovarský kraj
5.5 Královéhradecký kraj
5.6 Liberecký kraj
5.7 Moravskoslezský kraj
5.8 Olomoucký kraj
5.9 Pardubický kraj
5.10 Plzeňský kraj
5.11 Středočeský kraj
5.12 Ústecký kraj
5.12.1 Bečov
5.12.2 Bílina
5.12.3 Cítoliby
5.12.4 Česká Kamenice
5.12.5 Děčín
5.12.6 Duchcov
5.12.7 Hostomice
5.12.8 Chomutov
5.12.9 Jirkov
5.12.10 Jiříkov
5.12.11 Kadaň
5.12.12 Klášterec nad Ohří
5.12.13 Krásná Lípa
5.12.14 Krupka
5.12.15 Litvínov
5.12.16 Louny
5.12.17 Most
5.12.18 Obrnice
5.12.19 Osek
5.12.20 Podbořany
5.12.21 Roudnice nad Labem
5.12.22 Šluknov
5.12.23 Straškov - Vodochody
5.12.24 Teplice
5.12.25 Trmice
5.12.26 Ústí nad Labem
5.12.27 Varnsdorf
5.12.28 Vejprty
5.12.29 Vrbice
5.12.30 Žatec
5.13 Vysočina
5.14 Zlínský kraj
6) Kontakty
7) Vybrané pojmy

3.2 Jak mapa vznikla?

Tvorbu elektronické interaktivní mapy jsme od počátku vnímali jako velmi specifickou úlohu, a to především s ohledem na zadání, jež volalo po zmapování životních podmínek všech sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR. Sociální vyloučení se v ČR vyskytuje relativně dlouhodobě. Již řadu let probíhají ve vybraných lokalitách dlouhodobé výzkumy. Faktem však zůstává, že k plošnému mapování nepřistoupil doposud žádný subjekt a převážná většina lokalit tak pro vzdálenější okolí zůstává nepoznaná. Od počátku prací jsme se museli vyrovnat se skutečností, že neexistoval ani řádový orientační odhad toho, kolik zhruba sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit může v našem státě celkem existovat.

Rozhodli jsme se proto využít co nejširší spektrum zdrojů informací, abychom zvýšili pravděpodobnost, že se podaří identifikovat maximální možný počet lokalit. Ten jsme v průběhu celého výzkumu průběžně zpřesňovali v návaznosti na to, jak jsme prohlubovali poznání životních podmínek v konkrétních lokalitách.

Výzkum jako celek jsme rozdělili do čtyř základních fází. Každá z nich byla ukončena dílčími výstupy. Pro tvorbu mapy však byly relevantní pouze tři fáze. Následující výklad použité metodologie proto členíme podle těchto fází. Uživatel si tak udělá realistickou představu o tom, jakým způsobem probíhalo zpracování mapy[1].

Fáze 1 listopad 2005 – leden 2006

Cíle:

1. sestavení pracovního seznamu potenciálních sociálně vyloučených romských lokalit v ČR – odhad maximálního počtu potenciálních sociálně vyloučených romských lokalit na území státu

2. vytvoření závazného záznamového archu určeného pro sběr informací ve fázi 2

Výstupy:

  1. široký seznam 333 obcí s potenciálními sociálně vyloučenými romskými lokalitami obsahující základní popisné informace:

    - poloha a typ lokality,

    - odhad počtu obyvatel v lokalitě – velikost lokality,

    - odhad počtu romských obyvatel lokality,

    - existence NNO nebo jiného subjektu, který se nějakým způsobem snaží pracovat s obyvateli lokality ve snaze pomáhat k řešení sociálního vyloučení

  2. zúžený seznam 173 obcí s potenciálními sociálně vyloučenými romskými lokalitami, které jsme společně se zadavatelem vybrali pro terénní šetření

  3. „záznamový arch“ v následující struktuře:

Portrét sociálně vyloučené lokality

  1. Fyzická deskripce lokality (poloha a charakter prostorového vyloučení);

  2. Počet obyvatel lokality;

  3. Zabezpečení obživy (ne/zaměstnanost a přístup k výdělečné činnosti);

  4. Vzdělanost a školství;

  5. Mechanismy vstupu do lokality;

  6. Mechanismy výstupu z lokality;

  7. Vnitřní členění lokality;

  8. Jiné specifické problémy v lokalitě.

Absorpční kapacita

  1. Koncepce řešení romské problematiky a přístup státní správy;

  2. Subjekty podílející se na řešení romské problematiky;

  3. Příklady dosavadní praxe.

4. definice klíčových pojmů nezbytných pro uchopení sledované problematiky (viz kapitola „Vybrané pojmy“)

Zdroje informací/Postup prací:

Obce

  • Úvodní oslovení cca 2200 obcí a měst v ČR prostřednictvím e-mailu ve snaze získat nejzákladnější informace o nových nebo neznámých či doposud hlouběji nezkoumaných romských sociálně vyloučených lokalitách

  • Adresné e-mailové obeslání všech 205 obcí s rozšířenou působností ve snaze ověřit a prohloubit získané informace

  • Telefonní kontaktování obcí s rozšířenou působností – ve snaze ověřit doposud získané informace o lokalitách na jejich území, příp. na území obcí, které pod ně spadají

  • Telefonní kontaktování ostatních obcí, v nichž jsme prostřednictvím kroků uvedených výše identifikovali potenciální sociálně vyloučenou romskou lokalitu (v případě, že daná obec např. odmítala sdělit příslušné informace, kontaktovali jsme jiný relevantní subjekt, nejčastěji NNO, školu, výjimečně okolní obce)

Kraje

  • Oficiální webové stránky všech 14 krajů v ČR – krajské dokumenty sumarizující stav romských lokalit (ne vždy sociálně vyloučených) v daném kraji

  • Oslovení krajských koordinátorů romských poradců

Relevantní dokumenty

  • Vybrané dokumenty zaměřené primárně či sekundárně na informace o stavu romských lokalit na území ČR (především studie Západočeské university v Plzni, IOM, dále např. studie Socioklubu apod.)

  • Člověk v tísni (zprávy terénních sociálních pracovníků)

  • Monitoring tisku z podkladů Rady vlády pro záležitosti romské komunity a dalších periodik orientovaných na romskou problematiku či na sociální oblast[2] – s cílem identifikace nových lokalit a získání jakýchkoliv informací o stavu známých i nově identifikovaných lokalit

Neziskový sektor

  • Databáze www.neziskovky.cz a dále www.nipos.cz – získání pracovních informací o existujících NNO, jejichž předmětem činnosti je primárně romská problematika

  • NROS – seznam projektů podpořený v rámci Phare romských asistenčních programů „Žijeme společně“ (1999), dále seznamy projektů podpořené z prostředků sbírky Pomozte dětem

  • Interní databáze GAC obsahující kontakty na řadu NNO v rámci celé ČR

  • Webové stránky různých NNO působících v dané oblasti

Školství/vzdělávání

  • Úvodní komunikace s MŠMT ČR ve snaze získat aktuální seznam romských asistentů pedagogů, seznam škol, kde působí a dále seznam škol, kde je zřízen přípravný ročník, návazně kontaktování krajských odborů do jejichž gesce připadá oblast školství

  • Oslovení vybraných základních škol (případně speciálních škol) v obcích, kde byly identifikovány potencionální sociálně vyloučené romské lokality (ředitelé, zástupci ředitele, asistenti pedagogů) s cílem podchycení informací o dané romské lokalitě primárně z hlediska vzdělání a školství, identifikace nových nebo neznámých lokalit.

  • Oslovení vybraných subjektů (především NNO), které působí v oblasti vzdělávání romských dětí a dospělých.

Fáze 2 leden 2006 – květen 2006

Cíle: popisy životních podmínek v sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených lokalitách v ČR prostřednictvím terénního šetření

Výstupy:

1. 178 vyplněných záznamových archů popisujících životní podmínky ve zkoumaných lokalitách

2. pracovní seznam NNO, které alespoň částí své činnosti napomáhají předcházení sociálnímu vyloučení v romských lokalitách

Postup prací:

Vybrané obce, resp. lokality v nich, byly předmětem terénního šetření realizovaného 4 týmy výzkumníků doplněnými zvláštním týmem Nové školy[3].

Výzkumníci shromažďovali informace formou polostandardizovaných rozhovorů (zapisovali je do závazného záznamového archu, který předávali v elektronické podobě pracovníkům GAC pro další zpracování) s následujícími typy respondentů:

  • starostové / místostarostové obce

  • sociální odbor

  • odbor školství

  • bytový odbor

  • vybrané relevantní NNO

  • vybrané relevantní základní či speciální školy

  • terénní sociální pracovníci

  • romští poradci

  • obyvatelé romských sociálně vyloučených lokalit

  • úřad práce

  • městská policie, Policie ČR

Dále na úrovni krajů kmenový výzkumný pracovník GAC spol. s r. o. kontaktoval krajské koordinátory romských poradců, příp. zástupce odborů sociálních věcí, vybrané relevantní NNO, které působí nadregionálně, vybrané styčné důstojníky Policie ČR pro menšiny a vybrané relevantní zástupce z řad politické reprezentace krajů ČR. Oslovil je s cílem dalšího ověřování a prohlubování informací o jednotlivých lokalitách a dále ve snaze shromáždit jejich názory na řešení této problematiky s ohledem na využití prostředků ESF.

Z nadregionálně působících NNO jsme oslovili[4] především:

Tabulka 1.

Člověk v tísniSdružení pro probaci a mediaci v justici
DROMAthinganoi
IQ Roma ServisPartners Czech
Česká katolická charitaNROS
OSFSpolečenství Romů na Moravě
Multikulturní centrum PrahaStep by Step
Nová školaSlovo 21
Diakonie ČCERomea
NadějeHumanitas-Profes

Fáze 3 červen 2006 – červenec 2006

Cíl: zpracování elektronické mapy sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR

Výstup: elektronická mapa vypálená na CD obsahující popisné informace o 310 zkoumaných sociálně vyloučených romských lokalitách ve 167 obcích[5]

Postup prací:

  • třídění shromážděných informací do podoby vhodné pro využití v mapě

  • doplnění popisů životních podmínek především s ohledem na podpořené projekty financované z ESF

  • kontrola a dopracování kontaktní databáze NNO

  • vytvoření grafických podkladů pro využití v mapě

  • vytvoření příslušné webové aplikace, přenesení utříděných informací a vypálení CD

    -----------------------

[1] Vytvoření této mapy nebylo naší jedinou úlohou. V jednotlivých fázích realizace probíhaly i další činnosti. Ty však s touto mapou bezprostředně nesouvisí, proto je ve výkladu metodologie pro větší přehlednost neuvádíme.

[2] Romano hangos, Amaro Gendalos, Romano vodi, Sociální práce, Veřejná správa, Sedmá generace, Bariéry, Nový prostor, Konec konců, Grantis, Lidská práva, Archa.

[3] Předmětem šetření byla témata uvedená výše ve struktuře záznamového archu.

[4] Pokud některá z těchto organizací měla místní pobočky nebo jakkoliv pracovala přímo v lokalitách, její zástupci byly osloveni minimálně dvakrát – na nadregionální úrovni proběhl rozhovor (osobní či po telefonu) s pověřeným pracovníkem, současně výzkumníci v terénu oslovovali pracovníky přímo v lokalitách.

[5] Nižší číslo oproti fázi 2 je dáno tím, že jsme se rozhodli některé zkoumané lokality do mapy nezahrnout. Důvodem byla jejich příliš malá velikost či to, že nesplňovaly kritéria, kterými definujeme sociálně vyloučenou romskou lokalitu.